Tag

zelenina

Kedgeree je tradiční britský pokrm, koloniální recept inspirovaný indickou kuchyní. Typicky se připravuje s rýží, rybou, vejcem, hráškem a s curry kořením. Plus různé jiné ingredience podle toho, co máte chuť do jídla přidat. Já jsem rýži vyměnila za čočku a quinou, použila jsem zbytek obraného lososa a variace na kedgeree byla na světě. Je to naprosto dokonalé jídlo. Dá se jíst prakticky v kteroukoli denní dobu, to znamená k snídani, obědu i večeři. Několik verzí receptu najdete u Jamieho, je to skvělá inspirace, jak už to u něj bývá se vším. Kdyby žádný jiný kuchař ve veřejném prostoru nebyl, mě by Jamie stačil. Mimochodem už jste viděli novou kuchařskou road show Jamie cooks Italy? Je výborná, jako ostatně všechny. Takže ať už se rozhodnete zkusit kedgeree v jakékoli podobě, budete spokojeni. Já vám tu nabídnu mojí čočkovo – quinoovou variaci. Jo a fotky nejsou teda rozhodně ideální, opět přišla doba vaření do tmy, tak to občas zkrátka nevyjde podle mých představ. Aspoň pro ilustraci je sem ale dám.

Číst dál..

Podařil se mi parádní nákup v hradecké prodejně ocean48 (toto není placená reklama :-), tak důležitá nejsem, aby ji po mně někdo chtěl, jen jsem zkrátka dobře nakoupila). Mívají ořez z lososa za symbolickou cenu. Původně jsem tam sice šla pro něco úplně jiného, potřebovala jsem utopit chmury v pořádné porci krevet, což se taky stalo. Nákup ořezu byl takový vedlejšák. Kilo dvacet za asi 60 korun. Doma jsem to velmi lehce potřela olivovým olejem, osolila a pekla v troubě při 180 °C asi 15 minut. Potom jsem kosti velmi pozorně obrala a měla jsem 400 g masa. To už stojí za to ne? Asi nebude výtěžnost vždycky stejná, tady byl už ten pytlík macatý, ale stejně dobrý. Nechtěla jsem dělat těstoviny, tak jsem si vymyslela jiná jídla s lososem. Chowder je skvělá, velmi výživná hustá polévka s mlékem nebo smetanou, s brambory, kukuřicí a často s krabím masem, mořskými plody nebo rybami. Je to taková americká specialita. Polévka jako hlavní chod. Receptů je plno, já jsem si vytvořila svojí verzi, nechtěla jsem to přehánět s moukou, ani vařit v mléce, přidala jsem zeleninku. Číst dál..

hlavní jídlapolévky a dušeninys masem

Dušenina z hovězího srdce

zveřejněno uživatelem Zdena Září 5, 2018 0 komentářů

Konečně jsem se zase dopracovala k novému příspěvku. Byla a stále jsem zavalená všemi možnými plodinami a těžce nestíhám. Mám za sebou nespočet plechů rajčat na omáčku, dvoje švestková povidla v troubě z dvojité dávky, jablečná povidla a nevím, co ještě. Vaříme velmi jednoduše, sem tam salát, občas něco na gril, tak to nejsou zrovna věci, které by byly k publikaci :-).

Teď jsem ale po celkem dlouhé době, co sleduji farmu Naše hospodářství z Osic a jejich nabídky, našla místo v mrazáku, abych si mohla objednat hovězí. Jestli jste z regionu, mrkněte. Mně se líbí jejich filozofie a v dnešním světě velkochovů je to naděje, že se blýská na lepší časy. Hovězí produkují stařené, luxusní. Zatím jsme měli roštěnou z grilu a byla super, pak famózní pupek z grilu. Mívám téměř bezmasá období, ale úplně to nejde. Rozhodně si ale myslím, že když už jsme zvíře zabili, máme spotřebovat vše, co lze. Bývalo to tak vždycky a stačí se podívat do starých kuchařek, jen se to tam hemží recepty na nejrůznější úpravu vnitřností, nožek či ocásků. Hovězí srdce jsem si mohla vybrat k objednávce. Byly k mání i dršťky, které teda milujeme, jenže jsem nesebrala odvahu na jejich domáčí dočišťování. Jednou to ale určitě udělám. Srdce, to je jiná, čistý sval s krátkým vláknem, naprosto libová záležitost. Není třeba se ho vůbec bát. Je to přes kilo libového jemného masa. Ač se dá připravit i na grilu formou steaku či špízu (peruánský recept), je vynikající v pomalu dušené úpravě v nejrůznějších verzích. Dušenina z hovězího srdce na zelenině a bílém víně je vážně skvělá lahůdka, a pokud máte možnost, určitě ji zkuste, nebudete litovat. My jsme ji rozhodně neměli naposledy.

Číst dál..

hlavní jídlainspirace ze světapolévky a dušeninys masem

Dršťky na bílém víně

zveřejněno uživatelem Zdena Květen 24, 2018 0 komentářů

No tak to jsem to dlouho nevydržela. Po té co jsem dělala hlívu na dršťkový způsob, dostala jsem na ty skutečné takovou chuť, že jsem je zkrátka musela koupit. Zkusila jsem tentokrát dršťky na bílém víně, tedy ve světlejší verzi bez rajčat, i když jsem trochu protlaku použila kvůli dochucení. Dršťky miluju. Dřív jsem znala jen naši klasickou dršťkovku. Ale po té, co jsem poprvé ochutnala dršťky ve Florencii, úplně jsem se do nich zamilovala. Dneska, když koupíte vařené čisté krájené dršťky, je to doslova brnkačka. Takže pokud jste jinou úpravu než polívku ještě nezkoušeli, nebojte se toho. Mám na blogu i tu florentskou verzi  zde, která je naprosto skvělá. Možností je spousta, v podstatě v každé národní kuchyni narazíte na nějakou formu úpravy drštěk. Tradičně se jídlem nešeredilo jako dnes, a když už krávu zabili, tak to nebohé zvíře zužitkovali téměř kompletně. Takže do toho.

Číst dál..

Miluju obojí, jak hlívu, tak dršťky. Teď jsem měla ale po ruce hlívu, co jsem přivezla z trhu. Když se může dělat hlívová dršťkovka, tak proč nezkusit i jinou a la dršťky přípravu. Samozřejmě, že z hlívy tu typickou chuť, co mají právě dršťky, nedostanete, ale o to ani nejde. Hlívové dršťky jsou jen další jídlo, které si z hlívy můžete udělat. A jsou skvělé. Neměla jsem doma světlé pečivo, které se právě k dršťkám tak hodí. Namáčet opečený toust v sosu, to je taková dobrota. Ale nevadí, místo toustů jsem hlívové dršťky navršila na krémovou polentu, ke které se skvěle hodí a kterou máme taky moc rádi. Jo a ty dršťky budu muset brzy koupit, jak o nich píšu, hned bych si dala.

Číst dál..

Dnešní recept jsem vůbec nezamýšlela sem dávat. Prostě jsem si jen připravila večeři z toho, co jsem měla doma. Ale tak moc jsem si pochutnala, že jsem se nakonec rozhodla zbytek, co jsem si smíchala bokem na pánvičce  k obědu do práce, vyfotit a recept napsat. Už jen pro mne samotnou, protože si tenhle teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu s úžasným osvěžujícím dresinkem se strouhaným sýrem Gran Moravia určitě budu chtít ještě někdy připravit. Takže jej zakládám do databáze. Je určitě mnoho variací, jak jej upravit či doladit, ale tohle je basic verze, snadná a rychlá a tím pádem pro mne rozhodně skvělá volba. Množství ingrediencí bude na 2 porce.

Číst dál..

bez masahlavní jídlapolévky a dušeniny

Fazolová smetanová polévka s chlebem

zveřejněno uživatelem Zdena Listopad 26, 2017 0 komentářů

Studené a deštivé počasí už nenechá nikoho na pochybách, že se opravdu definitivně blíží zima. A to je období, kdy přijdou výživné a teplé polévky obzvláště vhod. Já polévky miluji. Jednak se při vaření můžete vyřádit a popustit uzdu své fantazii, a jednak jsou polévky prostě skvělé. Když přijdete zmrzlí z venku, stačí ohřát misku a je vám krásně. Zahřeje na duši i na těle. Nedám na polévky dopustit. Tahle fazolová  smetanová polévka je z mých posledních fazolí, které jsem ještě po prvních ranních mrazících sebrala venku. Teď už jsem musela všechny rostliny definitivně zlikvidovat, opravdu není šance, že by mohly lusky dozrát. Fazole byly pěkné, některé menší, některé větší.  Lusky byly i zvenku namrzlé, ale samotné fazolky vevnitř byly vesměs v pohodě. Předpokládám, že moc takových exotů s pozdě  vysazenými fazolemi mezi vámi nebude, takže vy si namočte misku libovolných fazolí a uvařte do měkka, jak jste zvyklí nebo sáhněte po konzervě. Pak už budete postupovat stejně jako já v mém receptu.

Číst dál..

Miluju všechny luštěniny, ale fazole navíc můžu i pěstovat a to je veliká radost. Letos se mi poprvé podařilo vypěstovat víc než jen osivo na další sezónu. Není to sice nějaké závratné množství, ale pokud sami pěstujete, tak mi rozumíte. Fazole jsem si mohla i nasušit na vaření v zimě. A nejen to, jak jsem manická zahradnice, vysela jsem ještě jednu rundu fazolí v průběhu léta. A to může vyústit jedině v to, že nestihnou optimálně dozrát. Postupně ty jen trochu baculaté lusky sklízím, protože tam nebožáci leží na sobě a některé se pak začínají kazit. Tím pádem se mi doma sešla pěkná krabička fazolí, které nejsou vhodné na sušení, protože prostě nejsou zralé. Jde ale o druh, který lze použít jak na lusky, tak na fazole. Takže jsem se rozhodla z těchto fazolí uvařit jídlo. Velkou výhodou čerstvě vyloupaných fazolí je, že jsou uvařené do měkka za zhruba 15 minut, menší i dříve. A taky jsou vážně moc dobré. Zvažovala jsem je jen prostě uvařit a sníst, protože na to jsou fazole úplně skvělé. Ale pak jsem si řekla, že si to trochu víc užiju a rozhodla se upéct něco chuťově bohatšího. Jídlo je to ovšem stále velmi jednoduché a přitom tak skvělé. Středomořské pečené fazole jsem takto pojmenovala, protože jsem použila oregano, tymián a rajčatovou omáčku.

Číst dál..

Tohle je tedy aspoň pro mne lahůdka první třídy. Dokud jsem je v Řecku neochutnala, netušila jsem, o čem je řeč. Byla jsem se sestrou a neteřemi, které pořád dokola vzpomínaly a těšily se na ty výborné řecké brambory. Asi to taky znáte, pokud jezdíte do Řecka. A holky měly pravdu, hned jak jsem je ochutnala, věděla jsem, proč se na brambory tak těšily. Jsou opravdu výjimečné. Vlastně bych je klidně mohla mít samotné, ne jako přílohu. Úpravy, co jsme ochutnaly v Řecku, byly různé. Některé byly měkké, neopečené, jiné s kůrčičkou. Po pravdě většinou jsme si tam dávaly ty měkké, nakyselo vařené brambory. Hledala jsem recepty na internetu a nakonec jsem si udělala takový výcuc, co by mi tak asi nejvíce chutnalo. A pak jsem narazila na recept na pečené citrónové řecké brambory s česnekem na tomto blogu (zde), který přesně splňoval mou představu o plánovaném postupu a ingrediencích. Tak jsem se přestala zabývat tím, kolik čeho a postupovala jsem podle tohoto receptu. Vlastně na přípravě je naprosto skvělé to, že je téměř bez práce.

Číst dál..

hlavní jídlainspirace ze světas masem

Masové koule se zeleninovou omáčkou

zveřejněno uživatelem Zdena Září 28, 2017 2 komentáře

Původně jsem se chystala na klasické švédské masové koule, které nás naučila jíst Ikea a kdyby nic jiného, tak tohle se jim teda povedlo, protože je to opravdu dobrota a navíc praktické jídlo, kterým hravě nasytíte několik krků najednou. A to jsem právě potřebovala. Jenže těch krků, co jsem chtěla nasytit, bylo opravdu hodně a věděla jsem, že bych asi neměla dost omáčky, která mi u švédských koulí vyjde vždycky tak tak. Tak jsem se rozhodla pro italskou variaci s rajčatovo – zeleninovou omáčkou, kterou jsem si vyrobila zvlášť, což je možné v podstatě, když to přeženu, v neomezeném množství. Inspirovala jsem se koulemi, co jsem našla na internetu zde, ale recept jsem si změnila. Pekla jsem koule už 2x a pokaždé jsem vlastní masokule udělala jinak. V prvním případě jsem přidala podle původního receptu klobásu. V druhém případě jsem se rozhodla na poslední chvíli, klobásu jsem tedy doma neměla a tak jsem do masa přidala anglickou slaninu. A obě varianty byly super. Masové koule se zeleninovou omáčkou jsou rozhodně rovnocenným kamarádem svých švédských příbuzných. Obojí jsem pekla pozdě večer, protože přes den jsem v práci, tak to jinak nezvládám. Proto nejsou fotky nic moc, s tím ale budu bojovat celou zimu, nedá se nic dělat. Jídlo je ale tak skvělé, že sem recept dávám, tak mi ty fotky odpusťte.

Číst dál..