Tag

rajčata

hlavní jídlainspirace ze světapolévky a dušeninys masem

Jehněčí curry s cizrnou

zveřejněno uživatelem Zdena Červenec 2, 2018 0 komentářů

Skvělé jídlo, vynikající a jestli máte curry rádi, tak do toho. Je pravda, že jsem se tentokrát musela nutit, jako už dlouho ne, abych se do něj pustila. Z balíčku jehněčích kousků mi zbylo tak do půl kila. Půlku jsem spotřebovala na mleté grilované kebaby. Druhý den se mi vůbec nechtělo vařit. Nevím, jestli to tak máte taky, normálně vařím hrozně ráda a prakticky pořád, ale čas od času se mi stane, že mě chuť zkrátka přejde a to úplně. To když jsem doma sama, tak sním klidně hrst ořechů a mám navařeno. Ale protože den předem jsem měla chuti plno a slíbila jsem curry uvařit, tak jsem se nakonec přinutila. Jehněčí curry s cizrnou můžete klidně jíst samotné, cizrna už je sama tak trochu přílohou. To jsem si dala já a ostatním jsem uvařila basmati rýži. Recept, ač to tak nemusí vypadat, je poměrně rychlý a není to nic složitého. Můžete použít klidně i kuřecí nebo krůtí maso, je to poměrně variabilní záležitost. Zrovna tak nakonec, až budete přidávat cizrnu, přidejte pár listů mangoldu nebo špenátu, případně kapusty., pokud budete mít něco po ruce.

Číst dál..

Miluju obojí, jak hlívu, tak dršťky. Teď jsem měla ale po ruce hlívu, co jsem přivezla z trhu. Když se může dělat hlívová dršťkovka, tak proč nezkusit i jinou a la dršťky přípravu. Samozřejmě, že z hlívy tu typickou chuť, co mají právě dršťky, nedostanete, ale o to ani nejde. Hlívové dršťky jsou jen další jídlo, které si z hlívy můžete udělat. A jsou skvělé. Neměla jsem doma světlé pečivo, které se právě k dršťkám tak hodí. Namáčet opečený toust v sosu, to je taková dobrota. Ale nevadí, místo toustů jsem hlívové dršťky navršila na krémovou polentu, ke které se skvěle hodí a kterou máme taky moc rádi. Jo a ty dršťky budu muset brzy koupit, jak o nich píšu, hned bych si dala.

Číst dál..

hlavní jídlainspirace ze světapolévky a dušeninys masem

Shepherd’s pie

zveřejněno uživatelem Zdena Leden 30, 2018 0 komentářů

Tradiční starý anglický pokrm, který je jako dělaný pro chladné zimní dny. Připravuje se z mletého masa se zeleninou, které se peče pod přikrývkou z bramborové kaše. Tu můžete doplnit mrkví, petrželí nebo třeba kouskem dýně, kterou jsem si přidala já do svého receptu. Správně by se měl shepherd’s pie připravovat z jehněčího nebo skopového masa. Pokud se použije hovězí, pak se mu říká cottage pie. Pokud ale nebudete mít ani jedno a upečete jej s běžně dostupným mletých mixem vepřového a hovězího masa, myslím, že se svět nezboří. Že je shepherd’s pie neboli pastýřský koláč původně ze skopového a jehněčího více než jasné. Ale s jiným masem nebude chutnat o nic hůře. Je to takový ten poctivý, od základu vařený pokrm. Můžete upéct plný velký pekáč a pohostit tak klidně půl autobusu. Já jsem jej pekla po návratu z dovolené. Měli jsme doma děsný nepořádek a spoustu uklízení po vybalování. Tak jsem jídla udělala opravdu hodně, abych měla pár dní klid, bez starosti o večeře a obědy do práce. Nám nevadí jíst pár dní za sebou stejné jídlo, zejména když je to taková dobrota. Ale po vychladnutí si můžete kus i zamrazit na horší časy.

Číst dál..

hlavní jídlapolévky a dušeniny

Jehněčí nožičky v červeném víně

zveřejněno uživatelem Zdena Leden 6, 2018 0 komentářů

Aneb pomalu pečená rychlovka. Tentokrát se mi povedlo špatně si naplánovat víkendové vaření, i když jsem v tom byla zcela nevinně. Čekali jsme návštěvu, ze které nakonec bohužel sešlo. Já jsem už ale měla maso z mrazáku vyndané a napůl rozmrzlé, takže se nedalo nic dělat. Musela jsem se problému postavit čelem. Výsledná situace byla vlastně tak trochu vtipná, protože jsem musela nožičky upéct, ale vlastně jsem už věděla, že je nebudeme mít kdy sníst. Takže jsem se rozhodla, že jídlo připravím, nechám vychladnout, nabalím do krabiček a strčím zpátky do mrazáku. Vím jistě, že přijde ke slovu, až nebude čas vařit a zachrání nás. Protože celkově byl víkend opravdu náročný, neměla jsem chuť ani čas vařit přes den. Připravila jsem si proto vše do pekáče do trouby a naprogramovala pečení na časné ranní hodiny tak, aby tyhle jehněčí nožičky v červeném víně byly upečené, než pojedeme 2. den do práce. To se všechno povedlo na výbornou, ještě jsem je stihla dát ven chladnout. Jehněčí nožičky byly vynikající. Odpoledne jsem si ohřála testovací porci po návratu z práce. To je moje obvyklá hodinka krutého hladu, kdy obvykle potřebuji odpolední svačinu. A co lepšího si dát k takové svačince než pečené jehněčí nožičky na červeném víně, že? Ne není to ani trochu dekadentní.

Číst dál..

hlavní jídlainspirace ze světapolévky a dušeninys masem

Kotlík à la cassoulet

zveřejněno uživatelem Zdena Listopad 2, 2017 0 komentářů

Nedám si s fazolemi pokoj. Sklidila jsem další misku, tak jsem zase vymýšlela, co s nimi udělám, abych je vařila čerstvé neboli do půl hodiny. Od sousedky jsem dostala kus kachny, tak jsem si řekla, že to udělám všechno pěkně dohromady. Fazole můžete samozřejmě použít z konzervy. Já jsem těch mých čerstvých měla do půl kila. Abych měla jídla více, přidala jsem jednu konzervu sterilované cizrny. Cassoulet je francouzský fazolový kotlík a tohle jídlo si myslím, je mu dost podobné. Jde o jeden z těch pokrmů, co každá rodina vaří po svém, takže směle do toho. Vyzkoušejte cassoulet, improvizujte a užijte si jej. Je to parádní podzimní jídlo, které je pro chladné plískanice těchto dní jako dělané.
Číst dál..

Miluju všechny luštěniny, ale fazole navíc můžu i pěstovat a to je veliká radost. Letos se mi poprvé podařilo vypěstovat víc než jen osivo na další sezónu. Není to sice nějaké závratné množství, ale pokud sami pěstujete, tak mi rozumíte. Fazole jsem si mohla i nasušit na vaření v zimě. A nejen to, jak jsem manická zahradnice, vysela jsem ještě jednu rundu fazolí v průběhu léta. A to může vyústit jedině v to, že nestihnou optimálně dozrát. Postupně ty jen trochu baculaté lusky sklízím, protože tam nebožáci leží na sobě a některé se pak začínají kazit. Tím pádem se mi doma sešla pěkná krabička fazolí, které nejsou vhodné na sušení, protože prostě nejsou zralé. Jde ale o druh, který lze použít jak na lusky, tak na fazole. Takže jsem se rozhodla z těchto fazolí uvařit jídlo. Velkou výhodou čerstvě vyloupaných fazolí je, že jsou uvařené do měkka za zhruba 15 minut, menší i dříve. A taky jsou vážně moc dobré. Zvažovala jsem je jen prostě uvařit a sníst, protože na to jsou fazole úplně skvělé. Ale pak jsem si řekla, že si to trochu víc užiju a rozhodla se upéct něco chuťově bohatšího. Jídlo je to ovšem stále velmi jednoduché a přitom tak skvělé. Středomořské pečené fazole jsem takto pojmenovala, protože jsem použila oregano, tymián a rajčatovou omáčku.

Číst dál..

hlavní jídlainspirace ze světas masem

Masové koule se zeleninovou omáčkou

zveřejněno uživatelem Zdena Září 28, 2017 2 komentáře

Původně jsem se chystala na klasické švédské masové koule, které nás naučila jíst Ikea a kdyby nic jiného, tak tohle se jim teda povedlo, protože je to opravdu dobrota a navíc praktické jídlo, kterým hravě nasytíte několik krků najednou. A to jsem právě potřebovala. Jenže těch krků, co jsem chtěla nasytit, bylo opravdu hodně a věděla jsem, že bych asi neměla dost omáčky, která mi u švédských koulí vyjde vždycky tak tak. Tak jsem se rozhodla pro italskou variaci s rajčatovo – zeleninovou omáčkou, kterou jsem si vyrobila zvlášť, což je možné v podstatě, když to přeženu, v neomezeném množství. Inspirovala jsem se koulemi, co jsem našla na internetu zde, ale recept jsem si změnila. Pekla jsem koule už 2x a pokaždé jsem vlastní masokule udělala jinak. V prvním případě jsem přidala podle původního receptu klobásu. V druhém případě jsem se rozhodla na poslední chvíli, klobásu jsem tedy doma neměla a tak jsem do masa přidala anglickou slaninu. A obě varianty byly super. Masové koule se zeleninovou omáčkou jsou rozhodně rovnocenným kamarádem svých švédských příbuzných. Obojí jsem pekla pozdě večer, protože přes den jsem v práci, tak to jinak nezvládám. Proto nejsou fotky nic moc, s tím ale budu bojovat celou zimu, nedá se nic dělat. Jídlo je ale tak skvělé, že sem recept dávám, tak mi ty fotky odpusťte.

Číst dál..

Nevíte, co s polentou? Tak tohle je recept pro vás, chcete-li vyzkoušet něco jiného než kaši (nic proti ní, máme ji moc rádi). Poprvé jsem polentový koláč pekla před asi 25 lety, když jsme pobývali o prázdninách u našich přátel ve Švýcarsku. Byla jsem paf úplně ze všeho včetně různých kuchařských knih a časopisů. Lákalo mě vyzkoušet kde co. Polentu jsem neznala a jako úplně první recept jsem si našla právě polentový koláč. O kaši jsem tenkrát neměla tušení. Teď často na naše milé přátele vzpomínáme, někteří odcházejí a jiní prožívají těžké chvíle. Běžně mám spojené zážitky s jídly, a proto došlo právě i na polentový koláč. Recept jsem si kompletně vymyslela, ten původní si už samozřejmě nepamatuji. Ale po pravdě, není to žádná věda, není co vymýšlet. Je to podobné, jako když děláte pizzu, na těsto dáte omáčku a různé ingredience podle toho, co máte po ruce nebo na co je chuť, pak sýr a víceméně je to všechno.

Číst dál..

Pokud jste cestovali po Irsku, musela se vám dostat do ruky jejich nejoblíbenější pikantní omáčka Ballymaloe country relish. Podává se typicky k irské snídani, ale skvělá je i k hamburgeru, do sendvičů nebo k sýru, jak se píše na lahvičce. Je vážně vynikající, kořeněná, pikantní, jedinečná. Originální recept na omáčku vznikl ve 30 letech minulého století, když manželka farmáře Ivana Allena Myrtle musela zpracovávat ohromné množství rajčat z farmy, protože lidé je nekupovali, nebyli na rajčata totiž zvyklí. Průmyslově začala relish vyrábět jejich dcera v 90–tých letech minulého století a dnes už firmu Ballymaloe House vede vnučka Allenových. Ballymaloe country relish je zkrátka pojem. Vzhledem k tomu, že neustále likviduji úrodu rajčat, řekla jsem si, že bych něco v tomto duchu mohla zkusit. Začala jsem pátrat na internetu a našla jsem v podstatě jediný recept, který původně pochází od některé z členek klanu a podle bloggerky, u které jsem ho našla (zde), by měl být omáčce velmi podobný. Ještě jsem jej trochu upravila, když jsem si přečetla etiketu originální lahvičky, kterou jsme si z Irska přivezli. Bohužel jsme cestovali jen s příručním zavazadlem na lehko. Tím pádem jediná možnost byla nakoupit na letišti v Corku, odkud jsme letěli domů. Kdybych měla velký kufr, skončilo by v něm několik lahviček a měla bych zásobu. Musím říct, že rajčatová pikantní omáčka, kterou jsem podle receptu vyrobila, je opravdu moc dobrá. Když jsem srovnávala s originálem, není tedy úplně stejná. Ale to ani není cílem, originál je jen jeden a vždycky je tam pár těch tajných ingrediencí a postupů, které jej dělají originálním.

Číst dál..

Jak jsem už psala, úroda patizonu je veliká a tím pádem je třeba přemýšlet, jak ji zpracovávat. Musím říct, že jsem si na plechu pečenou jakoukoli zeleninu velice oblíbila. Jednak můžete různě měnit koření a směs zeleniny a jednak je to velmi snadná příprava výborného jídla. Pak už stačí k zelenině lehce ochutit zakysanou smetanu. Můžete podávat s brambory nebo se salátem, ale i třeba s vařenou čočkou či bulgurem nebo kuskusem. Možností je opravdu nepočítaně. Zkrátka stačí zeleninu nakrájet, štědře pokapat olivovým olejem, osolit, opepřit, posypat čímkoli podle chuti a dát do trouby péct na hodinu při °180 °C. Zhruba po půlce uplynuté doby občas promíchat. Tato polévka z pečeného patizonu je jen další způsob, jak s takto pečenou zeleninou naložit. Číst dál..