Zpracovala jsem poslední otrhané lístky z kadeřávku, měla jsem jich plnou misku. Navíc jsou stále křehké a lehce pikantní. Kapustový salát s fazolemi je vážně skvělá kombinace, díky pikantnímu dresinku je prostě výborný. Nemusíte mít zrovna kadeřávek, brzy se objeví mladá raná kapusta, takže můžete tenhle salát zkusit i z ní. Recept je ze syrových natrhaných listů a tím pádem i příprava je velmi snadná a rychlá.
Tenhle recept na chřestový salát mi přistál v newsletteru od DL, má ho na svých stránkách čerstvě publikovaný. Hned jak jsem ho viděla, jsem věděla, že to bude bomba, a že jej rozhodně musím zkusit. Počkala jsem si, až se vynoří nové pazochy a pustila jsem se do práce. Maličko jsem si recept upravila, resp. zjednodušila, protože do něj patří vařená vejce a já měla hromádku míchaných vajíček (výjimečně i se šunkou, ale to ničemu nevadilo), co nám zbyly od snídaně. Neměla jsem celého půl kila chřestu. Ale salát jsme si ve 3 dali jako přílohu ke grilovanému masu a úplně nám toto množství stačilo. Salát je naprosto famózní, snědla bych ho celý sama. Pokud máte chřest rádi, tohle je rozhodně recept, který musíte vyzkoušet.
Sklízím! Konečně po čtyřech letech první skutečná úroda, kterou můžeme spořádat. Ještě se tedy trochu krotit budu, ale už to stojí za to. Narostl nám krásný chřest. Některé pazochy jsou tenčí, některé už pěkně macaté, nejspíš je to rozdílem u samčích a samičích rostlin. Pěstuji chřest na zeleno, nemám hroby ani neschovávám. Takhle je to pro mně schůdnější, prakticky bez práce, navíc nám zelený víc chutná. Úplně nejlepší je hned nad záhonem, jak sklidím, tak sešrotuju. Křehký, šťavnatý, neskutečně lahodný. Pěstovala jsem pomalu ze semínek, krůček po krůčku a čekání se rozhodně vyplatilo. Určitě se toho nebojte. Nemusíte mít ukázkové chřestýše, nikdo vám je nebude známkovat, kromě trpělivosti toho moc potřeba není. Bulgurový salát s chřestem a tuňákem je vlastně naše první chřestové jídlo tuto sezónu, když teda nepočítám vlastní pastvu.
Dnešní recept jsem vůbec nezamýšlela sem dávat. Prostě jsem si jen připravila večeři z toho, co jsem měla doma. Ale tak moc jsem si pochutnala, že jsem se nakonec rozhodla zbytek, co jsem si smíchala bokem na pánvičce k obědu do práce, vyfotit a recept napsat. Už jen pro mne samotnou, protože si tenhle teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu s úžasným osvěžujícím dresinkem se strouhaným sýrem Gran Moravia určitě budu chtít ještě někdy připravit. Takže jej zakládám do databáze. Je určitě mnoho variací, jak jej upravit či doladit, ale tohle je basic verze, snadná a rychlá a tím pádem pro mne rozhodně skvělá volba. Množství ingrediencí bude na 2 porce.
Jeden těch teplých salátů, které si s chutí dáte v zimě. Já osobně mám na saláty tak, jak jsme zvyklí je připravovat, v zimě chuť málokdy. Mám pocit, že mě vystydnou vnitřnosti. Takže zimní období u nás zrovna zeleně salátové není. Něco jiného je pak jaro, kdy začínají venku vylézat první svěží lupeny, ať už je to polníček či časné saláty, nebo divoké byliny, například popenec a pampeliška. V zimě dělávám saláty, kde je základ teplá nebo aspoň vlahá zelenina a tu pak klidně kombinuji i s nějakým tím listem. Takový je i salát z pečené brokolice s cizrnou doplněný o rukolu, která se díky mírně zimě bohatě košatí ve velkém květináči i na záhonech, kam se sama vysemenila. Dokonce některé rostliny už by nasazovaly i na květ. Tak to myslím, že zima si ještě řekne své slovo, nicméně rukola je skvělým zpestřením zimního talíře.
Určitě aspoň někdo z vás to bude mít stejně, ale já se můžu připravit před nakupováním, jak chci (většinou to nedělám tedy vůbec), promyslet si, co budu zhruba tak potřebovat, ale nakonec se často nechám strhnout něčím úplně jiným, a původní plány hodím za hlavu a pěkně se rozjedu. To byl přesně i tenhle případ. Večer nás čekal maturitní ples mladšího syna. Ne že bych šílela, co si vezmu na sebe, to teda vůbec. Ale věděla jsem, že se budu muset dát trochu do kupy. Mastná hlava a tak.., znáte to. Tyhle úpravy mi už ale něco času zaberou, není to jako dřív. Takže jsem si řekla, že to bude chtít něco malého a rychlého k večeři. Jenže pak jsem v chladícím boxu zahlídla tuňákový steak a bylo po něčem malém. Zkrátka jsem už věděla, že nic menšího než tuňákový tatarák to před takovou událostí být nemůže. Vůbec jsem neřešila, jakou verzi vyrobím, zkrátka jsem věděla, že doma něco vymyslím. Vymyslela. Neměla jsem po ruce nic exotického na variaci s oblíbeným koriandrem a třeba s avokádem. Připravila jsem proto tuňákový tatarák v tradičnějším kabátku a moc jsme si pochutnali. Ples se taky vydařil, děti přežily ve zdraví a o to jde především…
Výborný oběd nebo večeře. Vůbec jsem se nechystala recept dávat na blog, potřebovala jsem jen vymyslet jídlo „z ničeho“ a měla jsem tak málo času, že jsem si oběd jen vyfotila na telefon. Byl totiž tak krásně barevný. Jenže nám tenhle barevný podzimní salát s pečenou dýní a brambory tak moc chutnal, že jsem se nakonec rozhodla jej sem dát. Už proto, že blog používám sama jako domácí kuchařku a k jídlům se často vracím. Příště bych si na něj už nemusela vzpomenout a to by byla škoda. Určitě si salát můžete upravit, k pečené zelenině přidat třeba mrkev, řepu nebo petržel či celer. Můžete přisypat semínka nebo oříšky. Berte můj barevný podzimní salát jako inspiraci a sami si pohrajte s jinými verzemi.
Další salát, který si můžete dát jen tak samotný, ale výborně se hodí právě jako příloha k masu. Kuskusový salát můžete připravit na tisíc způsobů. Tahle verze je ochucená tak, abyste si pochutnali i na zbytcích, které si vezmete třeba druhý den k obědu, salát je lahodný už sám o sobě. Se zeleninou, aromatickým sýrem a s hořčičnou zálivkou.
Už je to 25 let, co jsme Thomyho s Julií poznali ve Švýcarsku na našich stopovacích studentských cestách po Evropě. Stali se našimi přáteli a inspirací na celý život. Julie před pár lety prohrála svůj boj s nepřítelem, na jehož síly nestačila a opustila nás. Thomyho jsme po několika letech navštívili loni v létě. Nezměnilo se nic, stále je přítel a stále inspirace. Učí se být sám, ale jeho energie a přístup k životu jsou tu a my se i teď máme co učit. Když jsme po revoluci začali jezdit ven, byli jsme jak na měsíci, všechno bylo jiné, všechno. A to, co jedli naši přátelé jsme z velké části vůbec neznali, všechno jsme se učili. Tenkrát jsem z prvních cest vozila tlusté sešity popsané recepty. Thomyho majonéza a salátová zálivka je jedna ze stálic. Je to v podstatě velmi primitivní a jednoduchý recept, ale o to lepší. Recepty si ale vozíme i teď, loni jsem podle Thomyho dělala sterilovanou cuketu k raclette – zde.
Skvělá rychlá letní večeře nebo lehký oběd či předkrm. V lednici jsem měla jednu kulatou cuketu, ještě koupenou, na zahrádce zatím nic nemám. Ale už se těším na vlastní úrodu. Tohle je totiž opravdu dobrota. Navíc je jídlo prakticky bez práce na stole za půl hodiny. Teplý salát z pečené cukety můžete dochucovat a rozvíjet podle vlastních chutí. Já jsem použila jen kořenící směs na pečenou zeleninu bez glutamátu. To proto, že jsem opravdu měla moc málo času, jinak si cuketu můžete ochutit vlastní směsí nebo si nakrájet bylinky, přidat trochu česneku. Na dochucení jsem vzala kozí sýr ve slaném nálevu, tedy něco jako Fetu, použít můžete jakýkoli podobný sýr, trochu jogurtu, olivový olej, citrónovou šťávu a zakápla jsem salát redukcí z vinné šťávy, ale použít by se zcela jistě mohl Balsamico ocet.