Nejnovější recepty

bez masahlavní jídlainspirace ze světa

Pici aneb toskánské domácí špagety

zveřejněno uživatelem Zdena Září 20, 2017 0 komentářů

Pokud jste někdy cestovali po Toskánsku a jedli v malých restauracích, museli jste na ně narazit. Pici (ano, výslovnost v češtině přinese všem juniorům úsměv na rty, ale tak to je), jednoduché tlusté špagety, jsou běžnou součástí domácí kuchyně. Jsou velmi snadné na přípravu, zejména pokud jste si přivezli z dovolené speciální váleček, co koupíte v každém městečku v obchůdcích s tradičními potravinami nebo předměty. Já jsem si ho před lety samozřejmě taky musela koupit, ale moc často jsem jej nevytáhla. Až teď, když jsem po pár dnech další návštěvy Toskánska loni na podzim pici několikrát ochutnala. Hledala jsem pak nějaký jednoduchý recept a objevila jsem poklad. Na blogu Juls´ Kitchen – zde – najdete nepřeberné množství receptů z toskánské domácí kuchyně i jiných. Navíc má Giulia i skvělý instagramový profil, kde se taky dozvíte mnoho užitečného. Já jsem se tedy doslova zamilovala. Tyhle její toskánské domácí pici jsem pro vás připravila. Postupovala jsem podle jejího receptu a já jsem si přidala svoje mušle s rajčatovou omáčkou, které jsem s nudlemi podávala. Pokud vás domácí vaření baví, nebojte se pici zkusit. Zvládnete to skvěle i bez válečku, můžete nudle krájet z těsta nožem nebo válet. To pak si jen uděláte z těsta váleček, ten nakrájíte a nudle jednu po druhé uválíte. Trvá to trochu déle, ale není to nic hrozného, takhle jsem je dělávala dříve podle nějakého videa na youtube, než jsem objevila Juls´Kitchen.

Potřebujete pro 2-3 osoby:

  • 300 g hladké mouky
  • 150 ml teplé vody
  • 1 PL panenského olivového oleje
  • ¾ ČL soli

Nasypte na vál mouku, udělejte uprostřed důlek a do něj nalijte olivový olej a osolte a přilijte trochu vody, tu postupně zapracovávejte do mouky a přidávejte další část vody. Může se stát, že jí budete potřebovat trochu méně či více, podle toho, kolik si vaše mouka vezme.

Vypracujte hladké vláčné těsto (trvá to asi 10 minut) a nechejte jej asi 30 minut odpočívat. V jiném receptu Giulia píše i 2 hodiny nebo přes noc. Těsto se jen potře olivovým olejem a pod folií nechá čekat.

Pokud máte váleček nebo si budete nudle krájet nožem, vyválejte pruh těsta šíře válečku na tloušťku asi 0,5 cm a nakrájejte nudle.

Trošku si je pak po oddělení od sebe prosypte moukou, ať se vám neslepí. Ještě je můžete trochu poválet a natáhnout na tlusté špagety.

Vařte v osolené vroucí vodě asi 10 minut.

Nevíte, co s polentou? Tak tohle je recept pro vás, chcete-li vyzkoušet něco jiného než kaši (nic proti ní, máme ji moc rádi). Poprvé jsem polentový koláč pekla před asi 25 lety, když jsme pobývali o prázdninách u našich přátel ve Švýcarsku. Byla jsem paf úplně ze všeho včetně různých kuchařských knih a časopisů. Lákalo mě vyzkoušet kde co. Polentu jsem neznala a jako úplně první recept jsem si našla právě polentový koláč. O kaši jsem tenkrát neměla tušení. Teď často na naše milé přátele vzpomínáme, někteří odcházejí a jiní prožívají těžké chvíle. Běžně mám spojené zážitky s jídly, a proto došlo právě i na polentový koláč. Recept jsem si kompletně vymyslela, ten původní si už samozřejmě nepamatuji. Ale po pravdě, není to žádná věda, není co vymýšlet. Je to podobné, jako když děláte pizzu, na těsto dáte omáčku a různé ingredience podle toho, co máte po ruce nebo na co je chuť, pak sýr a víceméně je to všechno.

Číst dál..

Pokud jste cestovali po Irsku, musela se vám dostat do ruky jejich nejoblíbenější pikantní omáčka Ballymoe country relish. Podává se typicky k irské snídani, ale skvělá je i k hamburgeru, do sendvičů nebo k sýru, jak se píše na lahvičce. Je vážně vynikající, kořeněná, pikantní, jedinečná. Originální recept na omáčku vznikl ve 30 letech minulého století, když manželka farmáře Ivana Allena Myrtle musela zpracovávat ohromné množství rajčat z farmy, protože lidé je nekupovali, nebyli na rajčata totiž zvyklí. Průmyslově začala relish vyrábět jejich dcera v 90–tých letech minulého století a dnes už firmu Ballymoe House vede vnučka Allenových. Ballymoe country relish je zkrátka pojem. Vzhledem k tomu, že neustále likviduji úrodu rajčat, řekla jsem si, že bych něco v tomto duchu mohla zkusit. Začala jsem pátrat na internetu a našla jsem v podstatě jediný recept, který původně pochází od některé z členek klanu a podle bloggerky, u které jsem ho našla (zde), by měl být omáčce velmi podobný. Ještě jsem jej trochu upravila, když jsem si přečetla etiketu originální lahvičky, kterou jsme si z Irska přivezli. Bohužel jsme cestovali jen s příručním zavazadlem na lehko. Tím pádem jediná možnost byla nakoupit na letišti v Corku, odkud jsme letěli domů. Kdybych měla velký kufr, skončilo by v něm několik lahviček a měla bych zásobu. Musím říct, že rajčatová pikantní omáčka, kterou jsem podle receptu vyrobila, je opravdu moc dobrá. Když jsem srovnávala s originálem, není tedy úplně stejná. Ale to ani není cílem, originál je jen jeden a vždycky je tam pár těch tajných ingrediencí a postupů, které jej dělají originálním.

Číst dál..

bez masahlavní jídlainspirace ze světak zakousnutísaláty a lehká jídla

Kuskusový salát

zveřejněno uživatelem Zdena Září 8, 2017 0 komentářů

Další salát, který si můžete dát jen tak samotný, ale výborně se hodí právě jako příloha k masu. Kuskusový salát můžete připravit na tisíc způsobů. Tahle verze je ochucená tak, abyste si pochutnali i na zbytcích, které si vezmete třeba druhý den k obědu, salát je lahodný už sám o sobě. Se zeleninou, aromatickým sýrem a s hořčičnou zálivkou.

Číst dál..

hlavní jídlapolévky a dušeninyze života

Krémová fazolová polévka z lusků

zveřejněno uživatelem Zdena Září 4, 2017 0 komentářů

Miluji polévky, nevařím je ale jako první chod, protože pak nezvládáme ten druhý. Takže polévky jsou u nás většinou jako jediné a hlavní jídlo a většinou je to večeře. Moje moravská babička byla mistr na polévky. Vždycky když my jsme se vyhrabaly se sestrou z postele k snídani, babičce už na plotně něco bulablo v hrnci. Babička loni zemřela ve velmi požehnaném věku. Často na ni myslím právě v kuchyni, kde i ona trávila spoustu času, a vzpomínám na ty její úžasné polévky. Tato krémová fazolová polévka je podle receptu od kolegyně z práce, která mi předala pár polévkových tradic z její rodiny tak, jak to dělávaly její babičky. Malinko jsem si recept upravila a vynechala jsem zapraženou tmavší jíšku. Ta by nemusela být vůbec špatná, ale já jsem už hodně spěchala, můj hladový muž mi přešlapoval za zády a tak jsem jen rozkvedlala mouku ve šlehačce a tím polévku zahustila. Obvykle už teď zahušťování řeším nějakou zdravější variantou, nejjednodušeji rozmixováním části obsahu polévky. Ale občas mám ráda držet se tradice, ať už splňuje současné trendy nebo ne. Nic se nemá přehánět a někdy bych se z toho osypala, když sleduji, co by se všechno nemělo jíst. Takže hlavně nic nepřehánět a nezbláznit se z toho.

Číst dál..

Dneska pro vás mám skutečně jedinečný recept s příběhem, který mě nadchnul. Švestky už dozrávají a kolem naší obce jich roste docela dost, takže po povidlech to jsou různé koláče a snad dojde i na knedlíky. Na recept jsem narazila na internetu před časem a zaujalo mne, že jsem viděla mnoho různých odkazů s víceméně stejnými obrázky. Tak jsem objevila tenhle poklad. Nejoblíbenější a nejžádanější recept v historii NYT. Poprvé jej jako The plum torte publikovala dlouholetá spolupracovnice NYT a autorka kuchařek Marian Burros v září roku 1983. Od té pro velký zájem čtenářů museli recept každoročně tisknout znovu a znovu. Naposledy to Marian Burros udělala v roce 1989 s tím, že si lidi mají recept vystřihnout, zalaminovat a dát na lednici. Že je to opravdu naposledy. Ale to už dávno recept žil svým životem. V poslední verzi taky ubrala autorka trochu cukru. Recept se dočkal mnoha nových verzí včetně celozrnné či veganské. Tenhle švestkový koláč podle New York Times prostě nemůžete nemít rádi. Je výborný, je snadný a je hned fuč. Potřebujete jen minimum ingrediencí a navíc je velmi variabilní, pokud se ovoce týká. Ale původní je se švestkami a teď právě je jeho čas.

Číst dál..

Nebudu nic psát o tom, že je cukety všude plno. Já jsem navíc letos cuket vysela jen moc málo, mám asi 3 rostliny, ale zase tak moc divoce mi neplodí. O to více mám žlutého patizónu, s tím bych tedy už do trhu mohla. Takže letos se dá říct, že cukety moc nemám. O to víc si ji užívám. Cuketové placičky s Fetou vznikly díky mé nově objevené lásce k tomuto řeckému sýru. Po týdnu na Rhodosu jsem si ji doslova zamilovala. Sice Feta z obchodu není úplně stejně luxusní jako ta, co jsem jedla v Řecku, ale je i tak skvělá a k létu rozhodně patří. Osobně bych ji mohla jen tak s nějakým tím rajčetem a okurkou, trochou bylinek, pokapat olivovým olejem a lehce opepřit, na tom bych vydržela celý den. V placičkách se Feta rozpeče a spolu s pikantním tvrdým sýrem, který zde má především funkci koření, dá placičkám skvělou chuť.

Číst dál..

k zakousnutípečivosladká jídla a dezertysnídaně

Borůvkový koláč s ricottou

zveřejněno uživatelem Zdena Srpen 23, 2017 0 komentářů

Tentokrát s kanadskými borůvkami z maminčiny zahrádky. Mamka má dva už velké keře obsypané borůvkami, neuvěřitelně se jim u ní na zahradě daří. Samozřejmě, že lesní borůvky jsou nej, ale tyhle jsou taky bezva. Mám je moc ráda. Je to ovoce, které nemá úplně krátkou sezónu a můžete si je chvíli užívat, zejména pokud se vám podaří nakombinovat odrůdy tak, aby dozrávaly v různém období. O to se sama snažím, ale zatím na 2 vysazené keříky připadá jeden, který nepřežije sezónu. Asi nemám ty úplně nejlepší podmínky, i když se snažím. No ale může být lepší snídaně než domácí granola s čerstvě natrhanými borůvkami? Tento koláč už dělám pár let a skvělé na něm je, že můžete použít jakékoli ovoce, můžete jej péct celoročně, jen obměňujete náplň, případně trochu okořeníte podle použitého ovoce. No zkrátka je super, borůvkový koláč s ricottou byste mohli směle upéct i s lesními borůvkami. Ty ale mají bohužel sezónu o poznání kratší.

Číst dál..

bez masahlavní jídlainspirace ze světapolévky a dušeniny

Curry z fazolových lusků

zveřejněno uživatelem Zdena Srpen 19, 2017 0 komentářů

Pěstujete fazole? Já ano a s nadšením, které ovšem neodpovídá výsledné úrodě. Nebo spíš úroda není úměrná nadšení, které tomu věnuji. Můj muž si ze mě dělá legraci, že si pěstuji osivo. Protože o moc víc mi nezbude. No mně to až tak nevadí, nadšení je zatím dost. Ovšem pokud se jedná o fazole na lusky, tak to je jiná. V tom jsem se letos vyznamenala. Kromě toho, že jsem chtěla vypěstovat zdravé jídlo, se mi ty nádherné tmavě fialové lusky, které sklízím, hrozně líbí. Krásná je i rostlina fazole s fialovými květy. Prostě se tomu nedalo odolat. Jenže se mi nechce většinu úrody cpát do mrazáku, připadá mi to tak trochu škoda. Snažím se lusky pokud možno používat rovnou. Curry z fazolových lusků je vynikající a zase trochu jiná úprava této skvělé sezónní potraviny. A mimochodem, ta krásná fialová barva lusků po zahřátí fazolí samozřejmě zmizí, takže skončíte u zelené.

Číst dál..

inspirace ze světak zakousnutípečivosladká jídla a dezertysnídaně

Broskvový cobbler

zveřejněno uživatelem Zdena Srpen 15, 2017 0 komentářů

Vynikající moučník, který budete mít hotový raz dva. Broskve jsou na cobbler ideální a pokud zrovna nevíte, co s úrodou, tak pár jich na tuhle dobrotu obětujte. Cobbler je samozřejmě možné připravit i z jiného ovoce, můžete si namíchat více druhů podle toho, co máte zrovna po ruce. Naprosto famózní je z červených mirabelek nebo špedlíků (oba názvy jsme používali doma), nevím přesně, co je správně. Ale myslím ty keře, co rostou u potoků a cest. Musí mít ale červené plody, ty mají neskutečné aroma. Recept na cobbler mi dala neteř Emilka, je nadšená pekařka a broskvový cobbler je její oblíbený dezert. Protože je vážně bezvadný, řekla jsem si, že jej musím zařadit do repertoáru a dát jej na blog. Tak mám sama recept vždy po ruce. Pekla jsem jen v malém pekáčku – 4 – 5 porcí. Cobbler je totiž nejlepší čerstvý a jeho příprava je tak snadná, že je lepší si jej upéct častěji než skladovat zbytky. Navíc ovocné koláče v létě dlouho nevydrží, kazí se. A místo v lednici já tedy nemám.

Číst dál..