Monthly Archives

Září 2017

hlavní jídlainspirace ze světas masem

Masové koule se zeleninovou omáčkou

zveřejněno uživatelem Zdena Září 28, 2017 0 komentářů

Původně jsem se chystala na klasické švédské masové koule, které nás naučila jíst Ikea a kdyby nic jiného, tak tohle se jim teda povedlo, protože je to opravdu dobrota a navíc praktické jídlo, kterým hravě nasytíte několik krků najednou. A to jsem právě potřebovala. Jenže těch krků, co jsem chtěla nasytit, bylo opravdu hodně a věděla jsem, že bych asi neměla dost omáčky, která mi u švédských koulí vyjde vždycky tak tak. Tak jsem se rozhodla pro italskou variaci s rajčatovo – zeleninovou omáčkou, kterou jsem si vyrobila zvlášť, což je možné v podstatě, když to přeženu, v neomezeném množství. Inspirovala jsem se koulemi, co jsem našla na internetu zde, ale recept jsem si změnila. Pekla jsem koule už 2x a pokaždé jsem vlastní masokule udělala jinak. V prvním případě jsem přidala podle původního receptu klobásu. V druhém případě jsem se rozhodla na poslední chvíli, klobásu jsem tedy doma neměla a tak jsem do masa přidala anglickou slaninu. A obě varianty byly super. Masové koule se zeleninovou omáčkou jsou rozhodně rovnocenným kamarádem svých švédských příbuzných. Obojí jsem pekla pozdě večer, protože přes den jsem v práci, tak to jinak nezvládám. Proto nejsou fotky nic moc, s tím ale budu bojovat celou zimu, nedá se nic dělat. Jídlo je ale tak skvělé, že sem recept dávám, tak mi ty fotky odpusťte.

Číst dál..

bez masahlavní jídlapolévky a dušeniny

Houbový guláš

zveřejněno uživatelem Zdena Září 24, 2017 0 komentářů

Jestli jste teď někdy vlezli do lesa, tak jste asi taky přinesli domů plný ranec hub. pokud už nemáte chuť na smaženici, nechce se vám dělat řízky, zkuste si uvařit houbový guláš. Ten já miluju, je skvělý, chutná úplně jako guláš, ale vlastně ještě líp, protože s houby mu dodají další rozměr. Houbový guláš je velmi jednoduchý, vaří se v podstatě stejně jako klasický hovězí guláš, jen místo masa použijete houby. Je dobré, abyste měli pěkné, pevné zdravé plodnice. Rozpis v receptu bude jen orientační, vše se dá dělat od oka, podle toho kolik hub máte a kolik chcete navařit guláše.

Číst dál..

bez masahlavní jídlainspirace ze světa

Pici aneb toskánské domácí špagety

zveřejněno uživatelem Zdena Září 20, 2017 0 komentářů

Pokud jste někdy cestovali po Toskánsku a jedli v malých restauracích, museli jste na ně narazit. Pici (ano, výslovnost v češtině přinese všem juniorům úsměv na rty, ale tak to je), jednoduché tlusté špagety, jsou běžnou součástí domácí kuchyně. Jsou velmi snadné na přípravu, zejména pokud jste si přivezli z dovolené speciální váleček, co koupíte v každém městečku v obchůdcích s tradičními potravinami nebo předměty. Já jsem si ho před lety samozřejmě taky musela koupit, ale moc často jsem jej nevytáhla. Až teď, když jsem po pár dnech další návštěvy Toskánska loni na podzim pici několikrát ochutnala. Hledala jsem pak nějaký jednoduchý recept a objevila jsem poklad. Na blogu Juls´ Kitchen – zde – najdete nepřeberné množství receptů z toskánské domácí kuchyně i jiných. Navíc má Giulia i skvělý instagramový profil, kde se taky dozvíte mnoho užitečného. Já jsem se tedy doslova zamilovala. Tyhle její toskánské domácí pici jsem pro vás připravila. Postupovala jsem podle jejího receptu a já jsem si přidala svoje mušle s rajčatovou omáčkou, které jsem s nudlemi podávala. Pokud vás domácí vaření baví, nebojte se pici zkusit. Zvládnete to skvěle i bez válečku, můžete nudle krájet z těsta nožem nebo válet. To pak si jen uděláte z těsta váleček, ten nakrájíte a nudle jednu po druhé uválíte. Trvá to trochu déle, ale není to nic hrozného, takhle jsem je dělávala dříve podle nějakého videa na youtube, než jsem objevila Juls´Kitchen.

Potřebujete pro 2-3 osoby:

  • 300 g hladké mouky
  • 150 ml teplé vody
  • 1 PL panenského olivového oleje
  • ¾ ČL soli

Nasypte na vál mouku, udělejte uprostřed důlek a do něj nalijte olivový olej a osolte a přilijte trochu vody, tu postupně zapracovávejte do mouky a přidávejte další část vody. Může se stát, že jí budete potřebovat trochu méně či více, podle toho, kolik si vaše mouka vezme.

Vypracujte hladké vláčné těsto (trvá to asi 10 minut) a nechejte jej asi 30 minut odpočívat. V jiném receptu Giulia píše i 2 hodiny nebo přes noc. Těsto se jen potře olivovým olejem a pod folií nechá čekat.

Pokud máte váleček nebo si budete nudle krájet nožem, vyválejte pruh těsta šíře válečku na tloušťku asi 0,5 cm a nakrájejte nudle.

Trošku si je pak po oddělení od sebe prosypte moukou, ať se vám neslepí. Ještě je můžete trochu poválet a natáhnout na tlusté špagety.

Vařte v osolené vroucí vodě asi 10 minut.

Nevíte, co s polentou? Tak tohle je recept pro vás, chcete-li vyzkoušet něco jiného než kaši (nic proti ní, máme ji moc rádi). Poprvé jsem polentový koláč pekla před asi 25 lety, když jsme pobývali o prázdninách u našich přátel ve Švýcarsku. Byla jsem paf úplně ze všeho včetně různých kuchařských knih a časopisů. Lákalo mě vyzkoušet kde co. Polentu jsem neznala a jako úplně první recept jsem si našla právě polentový koláč. O kaši jsem tenkrát neměla tušení. Teď často na naše milé přátele vzpomínáme, někteří odcházejí a jiní prožívají těžké chvíle. Běžně mám spojené zážitky s jídly, a proto došlo právě i na polentový koláč. Recept jsem si kompletně vymyslela, ten původní si už samozřejmě nepamatuji. Ale po pravdě, není to žádná věda, není co vymýšlet. Je to podobné, jako když děláte pizzu, na těsto dáte omáčku a různé ingredience podle toho, co máte po ruce nebo na co je chuť, pak sýr a víceméně je to všechno.

Číst dál..

Pokud jste cestovali po Irsku, musela se vám dostat do ruky jejich nejoblíbenější pikantní omáčka Ballymoe country relish. Podává se typicky k irské snídani, ale skvělá je i k hamburgeru, do sendvičů nebo k sýru, jak se píše na lahvičce. Je vážně vynikající, kořeněná, pikantní, jedinečná. Originální recept na omáčku vznikl ve 30 letech minulého století, když manželka farmáře Ivana Allena Myrtle musela zpracovávat ohromné množství rajčat z farmy, protože lidé je nekupovali, nebyli na rajčata totiž zvyklí. Průmyslově začala relish vyrábět jejich dcera v 90–tých letech minulého století a dnes už firmu Ballymoe House vede vnučka Allenových. Ballymoe country relish je zkrátka pojem. Vzhledem k tomu, že neustále likviduji úrodu rajčat, řekla jsem si, že bych něco v tomto duchu mohla zkusit. Začala jsem pátrat na internetu a našla jsem v podstatě jediný recept, který původně pochází od některé z členek klanu a podle bloggerky, u které jsem ho našla (zde), by měl být omáčce velmi podobný. Ještě jsem jej trochu upravila, když jsem si přečetla etiketu originální lahvičky, kterou jsme si z Irska přivezli. Bohužel jsme cestovali jen s příručním zavazadlem na lehko. Tím pádem jediná možnost byla nakoupit na letišti v Corku, odkud jsme letěli domů. Kdybych měla velký kufr, skončilo by v něm několik lahviček a měla bych zásobu. Musím říct, že rajčatová pikantní omáčka, kterou jsem podle receptu vyrobila, je opravdu moc dobrá. Když jsem srovnávala s originálem, není tedy úplně stejná. Ale to ani není cílem, originál je jen jeden a vždycky je tam pár těch tajných ingrediencí a postupů, které jej dělají originálním.

Číst dál..

bez masahlavní jídlainspirace ze světak zakousnutísaláty a lehká jídla

Kuskusový salát

zveřejněno uživatelem Zdena Září 8, 2017 0 komentářů

Další salát, který si můžete dát jen tak samotný, ale výborně se hodí právě jako příloha k masu. Kuskusový salát můžete připravit na tisíc způsobů. Tahle verze je ochucená tak, abyste si pochutnali i na zbytcích, které si vezmete třeba druhý den k obědu, salát je lahodný už sám o sobě. Se zeleninou, aromatickým sýrem a s hořčičnou zálivkou.

Číst dál..

hlavní jídlapolévky a dušeninyze života

Krémová fazolová polévka z lusků

zveřejněno uživatelem Zdena Září 4, 2017 0 komentářů

Miluji polévky, nevařím je ale jako první chod, protože pak nezvládáme ten druhý. Takže polévky jsou u nás většinou jako jediné a hlavní jídlo a většinou je to večeře. Moje moravská babička byla mistr na polévky. Vždycky když my jsme se vyhrabaly se sestrou z postele k snídani, babičce už na plotně něco bulablo v hrnci. Babička loni zemřela ve velmi požehnaném věku. Často na ni myslím právě v kuchyni, kde i ona trávila spoustu času, a vzpomínám na ty její úžasné polévky. Tato krémová fazolová polévka je podle receptu od kolegyně z práce, která mi předala pár polévkových tradic z její rodiny tak, jak to dělávaly její babičky. Malinko jsem si recept upravila a vynechala jsem zapraženou tmavší jíšku. Ta by nemusela být vůbec špatná, ale já jsem už hodně spěchala, můj hladový muž mi přešlapoval za zády a tak jsem jen rozkvedlala mouku ve šlehačce a tím polévku zahustila. Obvykle už teď zahušťování řeším nějakou zdravější variantou, nejjednodušeji rozmixováním části obsahu polévky. Ale občas mám ráda držet se tradice, ať už splňuje současné trendy nebo ne. Nic se nemá přehánět a někdy bych se z toho osypala, když sleduji, co by se všechno nemělo jíst. Takže hlavně nic nepřehánět a nezbláznit se z toho.

Číst dál..