Tohle je v podstatě takové jídlo, co dům dal nebo taky, jak naložit se zbytky. V lednici po víkendu zůstalo asi 300 g upečené vinné klobásy a taky brokolice. Tak jsem si nejdřív myslela, že udělám směs na těstoviny, ale nakonec vyhrála cizrna. Sterilovanou cizrnu mám doma pořád. I kdyby nic nebylo, tak se dá vždycky udělat hummus, který já osobně můžu v kteroukoli denní dobu. Takže jsem nakonec připravila bleskovku ve velké pánvi. Cizrna s brokolicí a vinnou klobásou byla vzhledem k tomu, že jsem použila vinnou klobásu, spíše ve středomořském duchu. Jindy bych jídlo klidně připravila ve stylu curry. Berte proto recept spíš jako velmi volnou inspiraci na velmi rychlé jídlo, kterého ovšem můžete nadělat kopec. Místo klobásy byste mohli opéct maso (okořeněné podle chuti) nakrájené na kostičky, přidat i jinou zeleninu. Zkrátka si trochu pohrát.
Čočkové kedgeree s lososem a quinoou
Kedgeree je tradiční britský pokrm, koloniální recept inspirovaný indickou kuchyní. Typicky se připravuje s rýží, rybou, vejcem, hráškem a s curry kořením. Plus různé jiné ingredience podle toho, co máte chuť do jídla přidat. Já jsem rýži vyměnila za čočku a quinou, použila jsem zbytek obraného lososa a variace na kedgeree byla na světě. Je to naprosto dokonalé jídlo. Dá se jíst prakticky v kteroukoli denní dobu, to znamená k snídani, obědu i večeři. Několik verzí receptu najdete u Jamieho, je to skvělá inspirace, jak už to u něj bývá se vším. Kdyby žádný jiný kuchař ve veřejném prostoru nebyl, mě by Jamie stačil. Mimochodem už jste viděli novou kuchařskou road show Jamie cooks Italy? Je výborná, jako ostatně všechny. Takže ať už se rozhodnete zkusit kedgeree v jakékoli podobě, budete spokojeni. Já vám tu nabídnu mojí čočkovo – quinoovou variaci. Jo a fotky nejsou teda rozhodně ideální, opět přišla doba vaření do tmy, tak to občas zkrátka nevyjde podle mých představ. Aspoň pro ilustraci je sem ale dám.
S čím budete zapékat, je v podstatě jen na vás, možností je plno. Já jsem se chystala na hlívu, brokolici, zbytek kuřecích paliček (jen maso, kosti jsem hodila do polévky). Měla jsem ale ještě asi 200 g malých žampiónů, tak jsem je nakonec použila místo hlívy. Zapečené krémové těstoviny jsou skvělé, velmi variabilní jídlo a to co do použitých surovin, tak i do množství. To je na nich to nejlepší. Pokud potřebujete jídla hodně, přidáte všeho. Dají se ale stejně snadno připravit i pro dva. Já všeho mám vždycky více, protože si nosíme obědy do práce. Takže u nás nikdy nic nezbude, a když, tak to skončí připravené v mrazáku na pozdější expedici. Takže moje dnešní porce by byla tak pro 5 – 6 lidí, podle jejich žravosti.
Teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu
Dnešní recept jsem vůbec nezamýšlela sem dávat. Prostě jsem si jen připravila večeři z toho, co jsem měla doma. Ale tak moc jsem si pochutnala, že jsem se nakonec rozhodla zbytek, co jsem si smíchala bokem na pánvičce k obědu do práce, vyfotit a recept napsat. Už jen pro mne samotnou, protože si tenhle teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu s úžasným osvěžujícím dresinkem se strouhaným sýrem Gran Moravia určitě budu chtít ještě někdy připravit. Takže jej zakládám do databáze. Je určitě mnoho variací, jak jej upravit či doladit, ale tohle je basic verze, snadná a rychlá a tím pádem pro mne rozhodně skvělá volba. Množství ingrediencí bude na 2 porce.
Tenhle nákyp je vlastně takový koláč, ale bez korpusu. Protože jsem použila zbytek svojí vařené polenty, tak mi nákyp krásně držel tvar a po upečení se krájel opravdu jako koláč. když nebudete mít polentu, nemusíte ji kvůli tomuhle jídlu vařit a použijete místo ní mléko, ve kterém vajíčka rozmícháte, potom bude výsledný pokrm křehčí a může se trochu drobit, zejména za tepla. Po mírném vychladnutí se vše zpevní a manipulace s koláčem bude snazší. Určitě tenhle brokolicový nákyp s mrkví a hlívou zkuste, je to veliká dobrota. Navíc si můžete hrát se zeleninou, zkusit jiné druhy, květák, růžičkovou kapustu, špenát, červenou řepu, co budete mít po ruce. Můžete přidat i na dílky nakrájenou cibuli. Tu já nepoužívám v receptech, kde cibuli zůstane forma a odhalitelná chuť, můj muž ji nesnáší, tak ho netrápím a šoupnu ji jen tam, kde se rozpeče, rozvaří a on pak chudák nemusí půl oběda vybírat kousky. Nákyp jsem připravila v kulaté formě 30 cm v průměru, opět jsme měli 2 večeře a 2 obědy a kousek nám zbylo. Takže množství bude této velikosti odpovídat. Podotýkám, že jíme střídmě, tak pro větší jedlíky či více lidí klidně všeho přidejte a upečte v hlubokém plechu.
Jeden těch teplých salátů, které si s chutí dáte v zimě. Já osobně mám na saláty tak, jak jsme zvyklí je připravovat, v zimě chuť málokdy. Mám pocit, že mě vystydnou vnitřnosti. Takže zimní období u nás zrovna zeleně salátové není. Něco jiného je pak jaro, kdy začínají venku vylézat první svěží lupeny, ať už je to polníček či časné saláty, nebo divoké byliny, například popenec a pampeliška. V zimě dělávám saláty, kde je základ teplá nebo aspoň vlahá zelenina a tu pak klidně kombinuji i s nějakým tím listem. Takový je i salát z pečené brokolice s cizrnou doplněný o rukolu, která se díky mírně zimě bohatě košatí ve velkém květináči i na záhonech, kam se sama vysemenila. Dokonce některé rostliny už by nasazovaly i na květ. Tak to myslím, že zima si ještě řekne své slovo, nicméně rukola je skvělým zpestřením zimního talíře.
Hovězí nudličky s brokolicí na asijský způsob
Skvělé rychlé výborné jídlo. Měla jsem koupenou stařenou hovězí roštěnou z nejoblíbenějšího hradeckého řeznictví. Mívají ji celkem pravidelně, je ve vakuovém balení a váží něco málo přes kilo. Měli jsme z ní výborné steaky. Ještě se mi nestalo, že by tohle maso bylo tuhé. Není ale úplně snadné se popasovat s porcováním, když nechcete mít tenké plátky. Udělala jsem tedy větší silné steaky, které jsme si potom ve dvojici rozpůlili. A zbyl mi jeden kus masa, asi tak 400 g váhy. Přemýšlela jsem, co s ním. Nejdřív jsem uvažovala o plátcích ze steaku do tortilly po mexicku se vším, co k tomu patří. Pak jsem ale sklidila něco brokolice a bylo jasno. Hovězí s brokolicí je skvělá kombinace, tak jsem maso naložila do sójové marinády a připravila hovězí nudličky s brokolicí a s vařenou rýží.
Jednoduchá a výborná. Někdy se až musím smát, když si uvědomím, proč vlastně jsem uvařila to a ono, co mě zrovna vedlo ke konkrétnímu jídlu. Tato kuřecí polévka je typický příklad. Nevím, jak vy, ale já jsem jako dítě nesnášela petržel nebo libeček do polévky. Moje babička ho velmi ráda používala. Nepamatuji si, kdy nastala ta změna, že se všechny tyhle chutě obrátily. Když jsem na zahrádce trhala libeček, abych ho babičce trochu dovezla, dostala jsem nezřízenou chuť na polévku, hned jak jsem tu jeho typickou vůni měla pod nosem. Proto jsem si druhý den koupila kuře (měli v bio kvalitě, tak nebylo co řešit) a vývar jsem si dala vařit. To je myslím ten správný výraz, protože když vařím vývar, tak to obvykle není jediná činnost, kterou vykonávám. Dopadne to tak, že vývar je na plotně a já celé odpoledne dělám na zahradě a na polévku si ani nevzpomenu. Vím, že nemusím, nic se nestane, když budete vyvářet klidně i 3 hodiny. Podotýkám, že tento recept je čirou inspirací, variací na polévku je nepočítaně a je jen na vás, co budete chtít do samotné polévky přidat.
Výborné, rychlé, skvělé jídlo. Tahle večeře se vážně povedla. Protože jsem nevařila jen pro sebe, tak jsem ještě přidala opečená kuřecí prsa navrch, ale pokud chcete, klidně je můžete vynechat. Koupila jsem brokolici a vymýšlela co s ní, abychom neměli z jídla pocit, že to bylo jen zdravé :-). Mám ráda, když to na jídle vlastně nepoznáte a plnohodnotně si pochutnáte. Navíc je skvělé, že bulgur s brokolicí, cizrnou a kozím sýrem můžete připravit klidně v podstatně větším množství, jednoduše jen dáte víc ingrediencí a budete mít výbornou přílohu třeba na zahradní grilovačku s přáteli.
Přemýšlela jsem, co uvařit, protože jsme teď měli celkem dost různých masových jídel. Jednak proto, že se zbavuji masa v mrazáku a taky všechna jídla, která jsem z masa připravovala byla téměř bez práce a mám pak volné ruce, které potřebuji vrazit do hlíny. Musím říct, že teď, když je tolik práce venku, je pravidelný přísun příspěvků na blog opravdu těžká disciplína. Je to fofr, ale protože jíst musíme a odjakživa jsem ve svém dospělém životě vařila v týdnu většinou teplé večeře, tak jsem zvyklá a nějak to zvládám. Ale vyžaduje to hodně aktivní přístup :-). Zatímco v zimě, když se zasním, tak vidím, co vařím, teď to mám jinak. V obýváku na podlaze připravené řady se semínky a plány na osazení záhonů, zasním se a vidím, jak mi to roste a sklízím. Zkrátka nejlíp je mi teď venku mezi záhony. Takže vařit je také stále na programu dne a těstoviny jsou vždy dobrá volba. Číst dál..