Při hledání receptu na kimchi (kvašenou pikantní zeleninu, korejskou klasiku) jsem narazila na recept od Maangchi, která vaří a prezentuje korejskou kuchyni, a která mě naprosto dostala. Má celou řadu videoreceptů v neodolatelném podání. Sjela jsem toho postupně opravdu hodně. Doporučuji se na ni podívat. Rozhodně je inspirativní a láká k vyzkoušení korejské kuchyně, kterou u nás prakticky neznáme, je opravdu hodně exotická a všechno je jiné. Jídla asi hoří ohněm jasným, ale pálivost se jistě dá regulovat.
Výborné jídlo, můžete aplikovat na několik způsobů. Navíc má velkou výhodu, že se dá připravit pro velké množství strávníků, jen případně navýšíte množství ingrediencí, dá se dobře převézt (například na chalupu, na hory a nemusíte hned vyvářet) a je výborné i ohřívané.
Prsa jsem připravovala na pánvi, ale pokud by se dalo grilovat, byla by výborná i z grilu. Byla z domácí kachny, poměrně velká, tak i příprava byla delší. Najedlo se nás 5, ale nic nezbylo, bylo to tak akorát. Zelí jsem sama vypěstovala, byla to ovšem jediná hlávka, která mi vyrostla a to velikosti většího grepu, ale byla krásně pevná, takže zelí z ní bylo dost, ale větší hlávka by byla lepší, mohli bychom si naložit více :-).
Potřebovala jsem rychle dát péct večeři, abych se mohla věnovat zahradě. Je to vždycky problém, jak všechno stihnout. Po návratu z práce ven a dělat, co je třeba a pak ještě nakrmit rodinu a udělat, co je třeba doma. Určitě to znáte. Proto volím často jídla, která se po krátké předehře uvaří nebo upečou sama.
Další variace na asijské téma, zase trochu jinak. Asijská kuchyně je geniální, jak umí být jednoduchá a rychlá a pochutnáte si. Zejména je skvělá v tom, že stačí pár ingrediencí, které jsou sice základ a jsou nezbytné, to ano. Ale potom můžete mít nudle či rýži, trochu zeleniny, malý kousek masa nebo tofu nebo jen tu zeleninu a připravíte během krátké doby večeři pro celou rodinu. Samozřejmě, že mnoho výborných jídel vyžaduje přípravu bezpočtu různých ingrediencí a zaberou trochu víc času, ale když spěcháte, můžete sáhnout po něčem rychlém a většinou nešlápnete vedle.
Nikdy nebude jako pizza z pece, pokud tedy takovou pec nemáte. Ale i doma si můžete udělat výbornou pizzu. Těsto, které dělám je tenké, upeče se rychle a má krásně křupavé okraje. Je hotová velmi rychle, jen chvíli musíte nechat kynout těsto, ale pak už to jde jedna dvě. Těsto vytahuji normálně rukama, neumím s ním tedy házet, k tomu jsem se nedopracovala. Placku pak dám na pečící papír a i s ním přenáším do rozpálené trouby, dříve na rozpálený plech, teď používám šamotovou desku, kterou jsem si koupila v Tchibu. Je bezvadná, peču na ní i chleba.
Vyráběla jsem ji už loni a byla skvělá. Vůbec bych nevěřila, že je možné něco takového připravit doma. Ale funguje to. Omáčku jsme prakticky celou snědli, hlavně ji používáme do plněných tortill. Povedlo se mi opět narazit v Makru na super slevu chilli papriček, takže bylo jasné, jak to dopadne. Moje vlastní úroda, pokud se týká paprik, letos za moc nestojí. Po vedrech co byla, toho moc nemám. Koupila jsem si dohromady asi 700 g papriček, většinu červených cayenne a několik balíčků fresno žlutých.
Jak jsem už psala, zbyla mi sójová marináda z flank steaku. Rozhodla jsem se ji mírně poupravit a použít na kuřecí prsíčka. Protože jsem celé odpoledne pracovala na zahradě, neměla jsem vůbec čas přemýšlet nad tím, co bude k večeři. Pod tlakem jsem vymyslela tuhle variaci na asijské téma. Velkou výhodou je i to, že jde o rychlý recept, potřebujete jen trochu času na marinování, stačí hodina. Tentokrát jsem k masu připravila studený salátek z rýžových nudlí.
Tohle tedy rychlovka nebude, ale nebojte se, nebudete muset určitě věnovat receptu tolik času jako já, protože mangold v pohodě nahradíte mraženým špenátem a rajčatovou omáčku boloňského typu nemusíte dělat z natrhaných rajčat, ale bez ztráty hvězdičky použijete konzervovaná rajčata. Jinak je to recept báječný v tom, že sice musíte trochu více času věnovat přípravě, ale pak upečete pořádnou baterii jídla. Bude na ohřátí, na oběd do práce a ještě několik porcí můžete zamrazit na příště, třeba když necháte pár dní svoje skoro dospělé děti hospodařit doma. Mikrovlnka už pak postačí.
Nedalo mi to a musela jsem zkrátka cold brewed coffee vyzkoušet. Hodně se o ní píše. Zejména mě lákala proto, že podle toho, co jsem si přečetla, by měla mít jemnou chuť, neměla by být hořká. Její příprava je i v domácích podmínkách opravdu snadná. Pokud máte frenchpress, tak je v podstatě úplně bez práce, pokud ne, tak nakonec jen budete filtrovat přes kávový filtr.