Po návratu z jarních prázdnin jsem zase potřebovala najet do běžného stravovacího režimu (ne tak docela ovšem, je postní doba, tak maso necháme na neděli).
Vídeňská klasika, jedno z těch jídel, které byste si neměli při návštěvě Vídně nechat ujít. Možná je ještě lepší volbou než vídeňský řízek. Tafelspitz je opravdu speciální lahůdka. Ale ani pokud se nechystáte na výlet, nemusíte si ji odpírat. I když se to zdá jako jídlo náročné na přípravu, není to až taková zapeklitost.
Kdysi dávno 🙂 se u nás doma objevila malá kuchařka pohlednicového typu s francouzskými domácími recepty od paní Vlasty Lavalové, která ve své krátké předmluvě (tu jsem si přečetla až teď) píše, že se po válce vdala do Gaskoňska a začala se seznamovat s francouzskou kuchyní.
Výborná, vydatná večeře pro sychravý podzimní den. Je to vlastně taková polévka, jen je v ní více zeleniny a ve větších kusech než jsme zvyklí, je taky relativně málo vody, takže dušenina je určitě výstižnější pojmenování, než jen polévka. Ideální jídlo, pokud potřebujete zpracovat různé odřezky z jehněčího, ale jinak může být třeba ramínko. Já jsem měla kousky, které jsem nepoužila na medailonky z kotletek, takže maso bylo bylo měkké prakticky již po úvodním osmahnutí.
