Nejnovější recepty

Jeden těch teplých salátů, které si s chutí dáte v zimě. Já osobně mám na saláty tak, jak jsme zvyklí je připravovat, v zimě chuť málokdy. Mám pocit, že mě vystydnou vnitřnosti. Takže zimní období u nás zrovna zeleně salátové není. Něco jiného je pak jaro, kdy začínají venku vylézat první svěží lupeny, ať už je to polníček či časné saláty, nebo divoké byliny, například popenec a pampeliška. V zimě dělávám saláty, kde je základ teplá nebo aspoň vlahá zelenina a tu pak klidně kombinuji i s nějakým tím listem. Takový je i salát z pečené brokolice s cizrnou doplněný o rukolu, která se díky mírně zimě bohatě košatí ve velkém květináči i na záhonech, kam se sama vysemenila. Dokonce některé rostliny už by nasazovaly i na květ. Tak to myslím, že zima si ještě řekne své slovo, nicméně rukola je skvělým zpestřením zimního talíře.

Continue Reading

Teď je ideální čas na luštěninová jídla. Pro mne osobně je to tedy kterákoli doba. Ale v zimě je dobré spotřebovávat zásoby nasušených fazolí z léta. Já už začínám spřádat plány na výsadbu do další sezóny, tak si musím udělat místo v komoře. Pokud byste zrovna nechtěli namáčet a vařit fazole, můžete jídlo klidně připravit s hotovými fazolemi z plechovky. Jídlo je skvělé samo o sobě a vůbec nic mu nechybí. Ale klidně můžete tyhle fazole s hlívou použít jako přílohu k masu nebo jako předkrm na crostini. Jsou super teplé i studené.

Continue Reading

Určitě aspoň někdo z vás to bude mít stejně, ale já se můžu připravit před nakupováním, jak chci (většinou to nedělám tedy vůbec), promyslet si, co budu zhruba tak potřebovat, ale nakonec se často nechám strhnout něčím úplně jiným, a původní plány hodím za hlavu a pěkně se rozjedu. To byl přesně i tenhle případ. Večer nás čekal maturitní ples mladšího syna. Ne že bych šílela, co si vezmu na sebe, to teda vůbec. Ale věděla jsem, že se budu muset dát trochu do kupy. Mastná hlava a tak.., znáte to. Tyhle úpravy mi už ale něco času zaberou, není to jako dřív. Takže jsem si řekla, že to bude chtít něco malého a rychlého k večeři. Jenže pak jsem v chladícím boxu zahlídla tuňákový steak a bylo po něčem malém. Zkrátka jsem už věděla, že nic menšího než tuňákový tatarák to před takovou událostí být nemůže. Vůbec jsem neřešila, jakou verzi vyrobím, zkrátka jsem věděla, že doma něco vymyslím. Vymyslela. Neměla jsem po ruce nic exotického na variaci s oblíbeným koriandrem a třeba s avokádem. Připravila jsem proto tuňákový tatarák v tradičnějším kabátku a moc jsme si pochutnali. Ples se taky vydařil, děti přežily ve zdraví a o to jde především…

Continue Reading

Dostali jsme chuť na nějaký šťavnatý, voňavý jablečný koláč. Tenhle recept jsem měla napsaný na papírku už pěkně dlouho a teď na mě vypadl. Takže bylo rozhodnuto. Zvláštností receptu je, že se koláč peče postupně po vrstvách, ale přitom to nijak nekomplikuje jeho přípravu, jen zkrátka než umícháte další vrstvu, dáte koláč péct do trouby. Celkem se tedy pečou 3 vrstvy 60 minut. V receptu se používá máslo, takže koláč krásně voní. Už nevím, kde jsem k receptu přišla, ale rozhodně jsem musela ubrat množství cukru. Koláč by byl moc sladký, zejména pokud bych neměla kyselá jablka, která jsou určitě vhodnější. Tenhle jablečný koláč s drobenkou je vážně výborný a jeho chuť bude dána i odrůdou jablek, která použijete. Můžete jej podávat studený i mírně ohřátý, se šlehačkou a vanilkovým krémem nebo se zmrzlinou.

Continue Reading

Tradiční starý anglický pokrm, který je jako dělaný pro chladné zimní dny. Připravuje se z mletého masa se zeleninou, které se peče pod přikrývkou z bramborové kaše. Tu můžete doplnit mrkví, petrželí nebo třeba kouskem dýně, kterou jsem si přidala já do svého receptu. Správně by se měl shepherd’s pie připravovat z jehněčího nebo skopového masa. Pokud se použije hovězí, pak se mu říká cottage pie. Pokud ale nebudete mít ani jedno a upečete jej s běžně dostupným mletých mixem vepřového a hovězího masa, myslím, že se svět nezboří. Že je shepherd’s pie neboli pastýřský koláč původně ze skopového a jehněčího více než jasné. Ale s jiným masem nebude chutnat o nic hůře. Je to takový ten poctivý, od základu vařený pokrm. Můžete upéct plný velký pekáč a pohostit tak klidně půl autobusu. Já jsem jej pekla po návratu z dovolené. Měli jsme doma děsný nepořádek a spoustu uklízení po vybalování. Tak jsem jídla udělala opravdu hodně, abych měla pár dní klid, bez starosti o večeře a obědy do práce. Nám nevadí jíst pár dní za sebou stejné jídlo, zejména když je to taková dobrota. Ale po vychladnutí si můžete kus i zamrazit na horší časy.

Continue Reading

Během svátečních dnů v prosinci jsme pojedli jednou v restauraci, a když už byl ten vánoční čas, tak jsem si dala naprostou přežírací klasiku neboli husu s červeným zelím. Znáte to. Zelí bylo ovšem famózní, ani bych k němu nepotřebovala husu, mohla bych mít plný talíř té voňavé dobroty. Bylo kořeněné a podle mne ještě dochucené nějakou kyselou marmeládou. Já jsem se teď neudržela a koupila 2 krásné hlavičky špičatého bílého zelí a řekla jsem si, že by se mi tak líbila stejně pikantní chuť. A protože zelí bylo bílé, napadlo mne, že jej připravím s jablíčky, co mám ještě v zásobě. Zelí s jablky jsem tolik nekořenila, protože jablíčka sama o sobě dodala bílému zelí tak výbornou chuť, že už to nebylo třeba. Zase bych si vystačila jen se zelím. Ale nevařila jsem jen pro sebe a zelí by na ostatní nezbylo, tak jsem upekla kus krůtího stehna, co jsem vylovila ze zásob. Continue Reading

Zase jedno vaření, které nebylo v plánu, lépe řečeno původně jsem myslela, že krůtí prsa, co jsem rozmrazila na řízky, se snědí během víkendu. Ale události šly jinak a nakonec jsme i s návštěvou jedli na výletě. Tak jsem přemýšlela, co s masem, které jsem už měla v mrazáku balené po 2 plátcích, aby se kluci mohli případně sami uvařit, když nebudeme doma. Navíc jsem věděla, že následující 2 dny je nesníme. Rozhodla jsem se proto zkusit pečené kuličky z mletého masa. V lednici mi pak v pohodě vydržely a třetí den jsem jen udělala omáčku, kuličky v ní prohřála a podávala se soba nudlemi.  Krůtí kuličky v teriyaki omáčce nemusíte samozřejmě připravovat takhle krkolomně, ale jen pro inspiraci píšu celou anabázi, protože doufám, že nejsem sama, komu se občas příprava resp. plánování vymkne z rukou.

Continue Reading

Babička pocházela ze Slovácka, a i když svůj dospělý život prožila na Severní Moravě, slovácké moravské koláčky byly nepostradatelnou součástí jejího života a tím pádem jsme i my děti na nich vyrostly. Co si pamatuji, babička dělala během let hodně různých receptů, bavilo ji zkoušet stále nové věci. Ale jak došlo na tyhle úžasné a vláčné koláčky z olejového těsta, už u nich zůstala. To jsou ty koláčky, které mě učila péct a s radostí a trpělivostí jsme je spolu motaly u kuchyňského stolu. Babička vůbec hodně a ráda vařila. Vždycky když jsme přijeli na víkend, nemohla jsem pochopit, že už o půl desáté, když jsem se vymotala z postele, na sporáku voněla nějaká polévka, která byla jasně základ a bez ní by to nešlo, v troubě se peklo maso a naši si s babičkou a dědou už dávali kafe. Tak dneska už to chápu, dneska peču přes noc, ráno zadělávám chleba a vůbec to mám všechno jinak než dřív. Už nevydržím spát do desíti (teda až na výjimky), zato dokážu usnout odpoledne prakticky kdekoli, kam si sednu. Takže si preventivně nesedám a raději si vzpomenu na babičku a upeču si tyhle její báječné koláče.

Continue Reading

Nemůžu si pomoct a čas od času si koupím nějakou keramiku na pečení nebo servírování. Nedokážu tomu odolat a to jinak jsem už úplně ukázněná a nenakupuju a nevrším. Na Vánočním jarmarku na Veselém kopci to dopadlo stejně. Atmosféra místa udělala své. Jednak už sám skanzen na vás působí (na mne teda určitě), pak vánoční výzdoba v chalupách a pak už jen stánky se spoustou krásných rukodělných výrobků. Takže letos to byla velká kulatá ušatá zapékací mísa, dvě malé ušaté koláčové formy. Vlastně ani nevím, proč jsem si koupila 2, ale dají se použít i jako talíř, tak proto asi. No a pak jsem si ještě koupila parádní zadělávací mísu, kterou vlastně taky objektivně nepotřebuju, ale subjektivně se bez ní neobejdu. Tak jsem se kochala tou nádherou vyloženou na našem novém, dřevěném kuchyňském stole a říkala jsem si, že musím něco upéct, zapéct. A co jiného ve venkovské míse než brambory. Holky z Herbáře by tyhle brambory pečené s kysaným zelím klidně mohly zařadit do rubriky – Jídla ze skanzenu. Trošku to kazí šlehačka, ta asi v chalupě běžně k mání nebyla. Ale můžeme si trochu dopřát, ne?

Continue Reading

Aneb pomalu pečená rychlovka. Tentokrát se mi povedlo špatně si naplánovat víkendové vaření, i když jsem v tom byla zcela nevinně. Čekali jsme návštěvu, ze které nakonec bohužel sešlo. Já jsem už ale měla maso z mrazáku vyndané a napůl rozmrzlé, takže se nedalo nic dělat. Musela jsem se problému postavit čelem. Výsledná situace byla vlastně tak trochu vtipná, protože jsem musela nožičky upéct, ale vlastně jsem už věděla, že je nebudeme mít kdy sníst. Takže jsem se rozhodla, že jídlo připravím, nechám vychladnout, nabalím do krabiček a strčím zpátky do mrazáku. Vím jistě, že přijde ke slovu, až nebude čas vařit a zachrání nás. Protože celkově byl víkend opravdu náročný, neměla jsem chuť ani čas vařit přes den. Připravila jsem si proto vše do pekáče do trouby a naprogramovala pečení na časné ranní hodiny tak, aby tyhle jehněčí nožičky v červeném víně byly upečené, než pojedeme 2. den do práce. To se všechno povedlo na výbornou, ještě jsem je stihla dát ven chladnout. Jehněčí nožičky byly vynikající. Odpoledne jsem si ohřála testovací porci po návratu z práce. To je moje obvyklá hodinka krutého hladu, kdy obvykle potřebuji odpolední svačinu. A co lepšího si dát k takové svačince než pečené jehněčí nožičky na červeném víně, že? Ne není to ani trochu dekadentní.

Continue Reading