S čím budete zapékat, je v podstatě jen na vás, možností je plno. Já jsem se chystala na hlívu, brokolici, zbytek kuřecích paliček (jen maso, kosti jsem hodila do polévky). Měla jsem ale ještě asi 200 g malých žampiónů, tak jsem je nakonec použila místo hlívy. Zapečené krémové těstoviny jsou skvělé, velmi variabilní jídlo a to co do použitých surovin, tak i do množství. To je na nich to nejlepší. Pokud potřebujete jídla hodně, přidáte všeho. Dají se ale stejně snadno připravit i pro dva. Já všeho mám vždycky více, protože si nosíme obědy do práce. Takže u nás nikdy nic nezbude, a když, tak to skončí připravené v mrazáku na pozdější expedici. Takže moje dnešní porce by byla tak pro 5 – 6 lidí, podle jejich žravosti.
Nejnovější recepty
Luxusní, famózní dezert podle receptu z repertoáru londýnské restaurace The River Café, populární restaurace zaměřené na italskou kuchyni. Není to první koláč od nich, který mám zařazený mezi oblíbenými recepty. Tenhle jsem si našla na jejich stránkách, kde je dostupné i video. Není to ani obyčejný koláč, ani typický dort s krémem. Je to až dekadentní záležitost, rozhodně se nedá nazývat prostě jen koláčem, zkrátka pro mne je to ořechovo – mandlový dort a basta. Nedělám jej z plné dávky, ale jen z půlky. Pro účely restaurace je plná dávka fajn, ale dort je opravdu vydatný, tak pokud jej budete zkoušet v běžném domácím provozu a ne při nějaké slavnostnější události s více lidmi, doporučuji se držet mého polovičního rozpisu. Klidně si jej ale můžete zdvojnásobit a budete na originální dávce. Taky jsem doma neměla Amaretto, tak jsem jej nahradila pomerančovým likérem. V originále mají mandle bez slupky, blanšírované. Tak to jsem nedělala a nasekala jsem svoje mandle pěkně celé hnědé, protože mi přijde zbytečné je loupat a v receptu to taky nijak nevadilo. Takže pár změn jsem provedla, další jsou v rozpisu ingrediencí. Ale dortu to nijak neuškodilo, pokud máte rádi ořechy, určitě jej zkuste, protože fakt nemá chybu.
Neboli variace na kroupového Kubu. Kroupy miluju, jakékoli. V podstatě bych si vystačila i jen s talířem samotných krup. Prostě mi to chutná. Taky mám plno sušených hub a na zahrádce kadeřávek. Ale i bez něj by jídlo bylo skvělé. Protože je půst, tak to s masem nepřeháníme. Je ale tolik skvělých bezmasých jídel, že vlastně tohle stravování nepovažuji za odříkání si. Špaldový pekáček je přesně ten příklad. Vlastně jsem si musela odříct nášup, protože to fakt nejde se takhle přejídat. Je to podobné jako s haluškami, ty musím dát z dosahu stolu, jinak by to nedopadlo dobře.
Tak jasně, že musel přijít ještě nějaký další recept s dýňovým pyré. Po lasagních mi ho ještě dost zbylo. Pytlík jsem dala do mrazáku, a když jsem namáčela vločky, tak mě napadlo, že zkusím i tohle. Určitě jsem podobné variace už někde viděla, tak proč si porridge s dýňovým pyré nedat k snídani, že? Je to hrozně jednoduché, dalo by se říct, že na tom nic není. Ale byla to bašta, tak vám to taky naservíruju. Protože dýňové pyré jsem měla jen z čisté dýně, tak jsem se rozhodla přidat trochu vůně, které by se použilo v dýňovém sladkém pečení, trochu skořice, muškátového oříšku a vanilkového extraktu. A ořechy, to je už pak jasné, že s medem a máslem všechno doladí.
Mám ještě stále na parapetu slušnou zásobu dýní, tak vymýšlím, co s tím. Tentokrát jsem vzala speciální odrůdu vyšlechtěnou americkou pěstitelkou a zahradnickou spisovatelkou Carol Deppe, permasemínka jsem si objednala loni zde. O odrůdě Sweet meat Oregon homestead si tam můžete přečíst. Já jsem z ní nadšená. Je to skutečně hodně masitá dýně, která má pevnou, velmi jemnou, delikátní a sladkou dužninu. Letos ji určitě vysadím znovu. Nezapomeňte, že dýňová semínka z vaší úrody, zejména pokud pěstujete více druhů, je velmi rizikové použít v příští sezóně. Dýně jsou opravdu hodně promiskuitní a je velmi pravděpodobné, že ze semínek vypěstujete něco úplně jiného, než jste původně měli (vlastní zkušenost, nebylo to ale vůbec k jídlu). Jsou způsoby, jak květy ochránit a ručně opylovat ze stejné odrůdy, ale to je vyšší dívčí. Ve skvělé knížce od Carol Deppe Nezdolný zahradník, je návod krásně popsaný, ale sama jsem proces ještě nezkoušela. V sezóně je to mimo moje časové možnosti, ale na wishlist jsem tuhle vychytávku zařadila. Jinak jsem ale ráda, že vůbec stíhám ostatní práce. Takže právě tuhle báječnou dýni jsem upekla a část pyré pak použila na lasagne s dýní, cizrnou a ricottou.
Jsme nemocní. Pěkně jeden po druhém, co jsme byli v kontaktu, tak jsme postupně lehli. Já měla trochu výhodu, že když mi bylo nejhůř, byla jsem doma sama. To sice znamená, že vám nikdo neuvaří čajíček, ale zase jsem se mohla plně oddat pocení a funění a kašlání. Pak už mi bylo trochu líp. Ne že by dobře, k tomu je ještě daleko, ale už jsem byla schopná pečovat o ostatní nebožáky. No, a když už jsme všichni byli jakž takž při vědomí, byla jsem schopná uvařit i nějaký pokrm pro rekonvalescenty. Nejdřív to musela být nezbytná a bezpracná sama se vařící polévka z telecího žebra. A další den jsem zakoupenou telecí kližku proměnila v tohle pečené telecí ragú, které nás už definitivně postavilo na nohy. Abych se s ním nemusela moc zabývat a pořád mohla ještě odpočívat, dala jsem jej péct v tajinu do trouby. Pečené telecí ragú je naprosto skvělé zimní jídlo a nemusíte rozhodně být po nemoci, abyste si jej mohli dopřát.
Teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu
Dnešní recept jsem vůbec nezamýšlela sem dávat. Prostě jsem si jen připravila večeři z toho, co jsem měla doma. Ale tak moc jsem si pochutnala, že jsem se nakonec rozhodla zbytek, co jsem si smíchala bokem na pánvičce k obědu do práce, vyfotit a recept napsat. Už jen pro mne samotnou, protože si tenhle teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu s úžasným osvěžujícím dresinkem se strouhaným sýrem Gran Moravia určitě budu chtít ještě někdy připravit. Takže jej zakládám do databáze. Je určitě mnoho variací, jak jej upravit či doladit, ale tohle je basic verze, snadná a rychlá a tím pádem pro mne rozhodně skvělá volba. Množství ingrediencí bude na 2 porce.
Tenhle nákyp je vlastně takový koláč, ale bez korpusu. Protože jsem použila zbytek svojí vařené polenty, tak mi nákyp krásně držel tvar a po upečení se krájel opravdu jako koláč. když nebudete mít polentu, nemusíte ji kvůli tomuhle jídlu vařit a použijete místo ní mléko, ve kterém vajíčka rozmícháte, potom bude výsledný pokrm křehčí a může se trochu drobit, zejména za tepla. Po mírném vychladnutí se vše zpevní a manipulace s koláčem bude snazší. Určitě tenhle brokolicový nákyp s mrkví a hlívou zkuste, je to veliká dobrota. Navíc si můžete hrát se zeleninou, zkusit jiné druhy, květák, růžičkovou kapustu, špenát, červenou řepu, co budete mít po ruce. Můžete přidat i na dílky nakrájenou cibuli. Tu já nepoužívám v receptech, kde cibuli zůstane forma a odhalitelná chuť, můj muž ji nesnáší, tak ho netrápím a šoupnu ji jen tam, kde se rozpeče, rozvaří a on pak chudák nemusí půl oběda vybírat kousky. Nákyp jsem připravila v kulaté formě 30 cm v průměru, opět jsme měli 2 večeře a 2 obědy a kousek nám zbylo. Takže množství bude této velikosti odpovídat. Podotýkám, že jíme střídmě, tak pro větší jedlíky či více lidí klidně všeho přidejte a upečte v hlubokém plechu.
Momentální puzení a čirá improvizace. Tak by se asi dal shrnout tenhle rychlý mini dortík. Koupila jsem ve slevě klasický 100 g čerstvý sýr. Znáte ho, buď byl čistý bílý s modrým písmem a pak s červeným, ten byl kápiový. Oba super, mohla bych je jen tak z obalu, což jsem taky hned udělala. Vzala jsem jich asi 8 s tím, že něco už vymyslím (třeba rovnou sníst :-). Takže byly k večeři skvělé pečené brambory obalované v parmazánové ochucené směsi s krémovým dipem. Něco na snídaně a pak to přišlo, chuť na sladké udělala své a spolu se sýrem čekajícím v lednici to už šlo ráz na ráz. Cheesecake na vidličku je celkem výstižný název, chtěla jsem opravdu jen něco malého a tak jsem použila malé keramické formičky, neboli kokotky, které jsem vyložila papírovým košíčkem na mufiny. Abych neměla jen čistě vanilkový cheesecake, použila jsem hrst roztopených čokoládových peciček, víc jak 50 g jich určitě nebylo. Recept je velmi rychlý a jednoduchý a to je taky důvod, proč ho sem dávám. Když budete potřebovat nějaký rychlejší dezert, se kterým nebude moc práce, ale vytvoříte luxusní lahůdku. Ze 3 balení po 100 g jsem upekla 4 kulaté formičky a 2 menší hranaté, tak celkem by to na 5 porcí pro dospělého dalo.
V postní době přijde ke slovu více bezmasých receptů. A taky dýně čekající v ložnici na okně je třeba pomalu spotřebovat. Vloni se mi podařilo jednu velkou dýni dochovat až k podzimu. V létě už bylo plno jiné zeleniny a na tuhle krasavici jsem pozapomněla. Takže nakonec ještě posloužila jako podzimní dekorace. Tentokrát mám ještě nějaké Hokkaido dýně, pak Sweet meat Oregon homestead a taky voňavé muškátové. Takže bude oranžový jídelníček. Tentokrát jsem velmi rychle potřebovala večeři a obědy pro dva, takže tahle rychlá pečená dýně s polentou mě napadla jako první. Chvíli jsem přemýšlela, co k upečené dýni, ale polentu máme oba moc rádi,na rozdíl od chlapců. Tak jsem využila toho, že budeme jíst sami a dopřála jsem nám luxusní polentu, kterou vařím už několik let. Recept už tu na blogu je zde, takže dnes je to vlastně jen taková jednoduchá inspirace.