Přeji Vám klidné Vánoce plné lásky a pohody.
Nejnovější recepty
Jednoduché a prosté cukroví. Čokoládové placičky můžete obměňovat podle svých chutí, jak je libo. Základem je rozpuštěná kvalitní čokoláda a kvalitní ostatní suroviny, které do placiček použijete.
Tohle jídlo je vážně ohromná dobrota. Už jen vůně, co se line kuchyní, vás nenechá v klidu. Navíc je to opět jídlo rychlé. Na to jak si pochutnáte, je příprava směšně jednoduchá. Kuřecí stehna pečená v hořčičné marinádě jsou právě díky marinádě opravdovou lahůdkou. Je to jedno z těch jídel, která můžete připravit pro návštěvu téměř na poslední chvíli. Když je času málo, jen vše umícháte, namažete, dáte péct a můžete začít uklízet :-).
Tento chleba jsem poprvé ochutnala při krátkém pobytu ve Vídni na snídani v hotelu. Nebyla tam tedy ta semínka, ale jinak byl chleba skvostný. Hned jsem se rozhodla, že zapátrám a doma jej zkusím upéct. Jde o chleba pšenično – žitný, z celozrnné mouky, ideálně bio. Našla jsem na něj několik receptů, které byly všechny v podstatě stejné, jen se lišily poměry jednotlivých typů mouky. Chleba není kváskový, je se sušeným droždím. Jistě by šel upéct i v kváskové variantě. Ale na druhou stranu jej upečete během odpoledne a téměř bez práce. To je zase jeho velká výhoda. Kváskový chleba je u mě číslo jedna, o tom není pochyb. Ale když zjistíte odpoledne, že nemáte pečivo, tak si jej neupečete, chce svůj čas. To je právě šance pro celozrnný chléb se semínky a mrkví, který je opravdu vynikající a příprava vám zabere mnohem méně času.
Miluju polévky všeho druhu. Je to jídlo, kterým nic nepokazíte. U nás je polévka nejčastěji jako hlavní chod. Pokud nejde o vývar, k polévce už hlavní jídlo nezvládneme. Takže často dělám polévky vydatné. A protože si chladné dny o polévku říkají, tak i tuhle jsem vařila vyloženě na zahřátí. Hustá kapustová polévka je velmi snadná a rychlá, nemusíte předem nic chystat, stačí dát čas na uvaření zelenině a za chvíli máte hotovo.
Kuře obecně moc často nekupuji. Teď jsem ale udělala výjimku a koupila jsem jedno farmářské. Upekla jsem jej v neděli s mrkví, paprikou, cibulí a celými stroužky česneku. Byl to pořádný kousek a tak nám dost masa a spousta voňavých zbytků v pekáči zůstalo. Nechtělo se mi je jen ohřívat, tak jsem namočila přes noc do vody natural rýži se špaldou a rýže s kuřetem byla druhý den k večeři. Je to jednoduché a velmi chutné jídlo i díky pečené zelenině a výpeku z kuřete, který jej krásně provoní.
Neboli také ovesné sušenky na cesty. Pekla jsem je, když jsme vyráželi s manželem na krátkou dovolenou do Toskánska jako pohotovostní zdroj energie. Měli jsme před sebou spoustu kilometrů a to se nám většinou moc nechce zdržovat zastávkami na jídlo. Samozřejmě to nakonec uděláme, ale já mám ráda připravený plán B, abychom cestou náhodou nepadli hladem. Sušenky jsou opravdu výborné.
Pokud máte doma kapustu a hledáte momentálně inspiraci, nebojte se vyzkoušet tento recept. Plísňový sýr jsem použila, protože jsem jej měla doma a také mi s kapustou ladí, což se v jídle potvrdilo. Moc nám chutnalo všechno pěkně dohromady. Pokud jej doma po ruce nemáte, nebo vám nechutná, použijte klidně jiný. Tvarohové noky s kapustou a sýrem jsou velmi jednoduchý recept, který s obměnou sýru můžete připravit vícekrát, pokaždé tak bude jídlo trochu jiné. Můžete jej také zapéct, pak použijte ještě trochu více sýru na posypání.
Jednoduchá a výborná. Nejlepší je, když už vaříte fazole, uvařit celé balení a pak jej využít na více jídel. Na fazolovou pomazánku vám bude stačit trochu, odhadem tak polévková miska. Je výborná jen tak na chleba, ale můžete z ní připravit i chlebíčky či jednohubky. To jsem tentokrát udělala i já. Jsou zdravé a moc dobré.
Moje verze je vlastně takovou inspirací a variací na ribollitu, protože jsem nepoužila jednu z hlavních ingrediencí, a to chleba. Byla jsem připravená, ale polévka byla tak hustá, že jsem jej zkrátka vynechala. Ribollita je tradiční toskánská polévka, která má četně obměn. Hlavní ingerdience v této lahůdce jsou malé bílé fazole, kapusta (v Toskánsku je to Cavolo nero, jejich typická a tradiční odrůda), rajčata (zkrátka zelenina) a právě starší chléb, kterým se opakovaně ohřívaná polévka (ri – bollita) zahušťovala. V Toskánsku jsme už byli několikrát a nikdy mi nezevšední. Tentokrát jsme si s mým věčně zaměstnaným mužem ukradli pár dní a jeli na krátkou dovolenou. Tu jsme si dokonale užili. Měli jsme štěstí na počasí, protože na konci října bývá chladno už i v Toskánsku. Toskánská kuchyně mě naprosto uchvátila. Neochutnala jsem ji poprvé, ale až teď, když jsem opravdu jedli jenom v hospůdkách a restauracích, jsem si uvědomila, jak je jednoduchá a poctivá. Nestalo se, že by nám nechutnalo. Ve všem vidíte čisté suroviny a tradice.