Polníček na záhonech stále vesele dorůstá, tak jsem si říkala, že by to chtělo nějaký salát. Měla jsem zrovna čerstvá vajíčka, tak jsem je přidala. Pak už jen něco pikantnějšího, jako třeba modrý sýr a kousek sušeného prosciutta a bylo to. Tekutý žloutek z vajíčka spolu s olivovým olejem a kousky sýru udělali skvělý dresink. Salát byl opravdu báječný a moc jsem si na něm pochutnala. Já jsem si jej dala k sobotní snídani, byl zrovna hezký slunečný den, já byla sama doma, tak jsem měla chuť na něco hodně dobrého, čím bych se potěšila a nebylo mi doma smutno. Salát se ztraceným vejcem tohle všechno do puntíku splnil. Musela jsem v neděli ráno dělat druhou rundu, protože když můj drahý manžel viděl fotky na instagramu, kam jsem jednu hned vrhla, dožadoval se svých práv :-).
Tenhle jablečný koláč je vážně jeden z nejlepších koláčů, co jsme měli. Moc nám chutnal. Určitě je výhodou, pokud použijete kyselá jablka, ale to v podstatě platí u většiny pečených dobrot s jablky, alespoň my to tak máme. Kyselá jablka vyvažují jinak sladkou chuť většiny dezertů. Navíc je koláč kořeněný aromatickým a voňavým muškátovým oříškem a skořicí, což mu dodává výbornou exotickou chuť. Je velmi snadný na přípravu, tak jej bez obav vyzkoušejte, nebudete litovat. Continue Reading
Nemůžete navštívit Nový Zéland a neochutnat Pavlovu. Dezert, o jehož vynález se přou místní s Australany. Na Zélandě je teď ještě léto, tedy optimální čas na návštěvu. Asi také jeden z důvodů, proč byl televizní program plný dokumentů o této nádherné zemi. Po návratu mi babička hlásila, co toho viděla a ať se podívám na tohle a tamto a kdy že to budou opakovat. Vzhledem k tomu, že jsme beztelevizní domácnost, tak se koukání nekonalo. Ale nebylo to třeba. Nový Zéland, to je nemoc na celý život. Je jasné, že jsme tam nebyli naposledy. Kdybych se neměla těšit na další návštěvu, tak vážně nevím. Samozřejmě jsme si doma sjeli filmový maraton všech tří dílů Pána prstenů. Zkrátka jsme tomu kouzlu Zélandu propadli, ať jsme chtěli nebo ne a my jsme chtěli. Pokud patříte k těm, kdo o cestě na Zéland sní a uvažují, tak neváhejte ani chvíli, budete bohatě odměněni. Continue Reading
Výborné a chutné díky semínkům v receptu, které se při pečení opraží. Semínkové bezlepkové krekry jsou křehké a křupavé, moc nám chutnali. Můžete si je dát jen tak k vínu, ale i jako zdravou svačinku. Nebo si je zabalit na cesty jako energetickou křupku. Na přípravu nejsou složité, jen je třeba trošku speciální zacházení s poněkud drobivějším a na druhou stranu i mírně lepkavým těstem. Pokud ale budete těsto válet mezi 2 vrstvami potravinové folie, půjde až překvapivě snadno vyválet na tenko. Rozhodně tyhle krekry stojí za vyzkoušení.
Čokoládový cheesecake je další variace na oblíbený dort. Jistě není poslední, co se tu objevuje. Ale teď, v zimních měsících se vydatný dortík hodí, navíc v kombinaci s karamelizovanými hruškami je neodolatelný. Protože to je opravdu výživný dezert, dělala jsem jej menší, abychom se příliš nepřejídali. I dortovou formu vezměte menší, tak do 25 cm. Neváhejte čokoládový cheesecake vyzkoušet.
Je to něco na způsob pečeného čaje, spíš taková voňavá hrušková omáčka. Velká dobrota. Pečené hrušky v cidru můžete použít jako přeliv přes dezerty, do jogurtu nebo na granolu k snídani. Můžete si je dát samozřejmě jen tak nebo se šlehačkou a zmrzlinou. Pokud byste na ně nakonec dali těsto, uděláte si poněkud šťavnatější luxusní crumble.
Obdobnou kombinaci jsem poprvé ochutnala v restauraci a byla jsem nadšena. Pikantní a kořeněné jehněčí s lahodnou chutí cizrnového hummusu. Ten já miluji naprosto nekriticky, mohla bych ho mít každý den. Na podzim mi podobný recept přistál v newsletteru mého od oblíbence Davida Lebovitze – zde. Neměla jsem zrovna čas ani jehněčí po ruce a tak jsem dala ideu k ledu. Ale teď to ve mně uzrálo a hummus s jehněčím ragú jsem připravila. Recept jsem si trochu upravila, doplnila jsem pár drobností. Změnila jsem i pracovní postup a ragú jsem po přípravě na plotně svěřila troubě, aby se propeklo k dokonalé chuti.
Tento chleba jsem poprvé ochutnala při krátkém pobytu ve Vídni na snídani v hotelu. Nebyla tam tedy ta semínka, ale jinak byl chleba skvostný. Hned jsem se rozhodla, že zapátrám a doma jej zkusím upéct. Jde o chleba pšenično – žitný, z celozrnné mouky, ideálně bio. Našla jsem na něj několik receptů, které byly všechny v podstatě stejné, jen se lišily poměry jednotlivých typů mouky. Chleba není kváskový, je se sušeným droždím. Jistě by šel upéct i v kváskové variantě. Ale na druhou stranu jej upečete během odpoledne a téměř bez práce. To je zase jeho velká výhoda. Kváskový chleba je u mě číslo jedna, o tom není pochyb. Ale když zjistíte odpoledne, že nemáte pečivo, tak si jej neupečete, chce svůj čas. To je právě šance pro celozrnný chléb se semínky a mrkví, který je opravdu vynikající a příprava vám zabere mnohem méně času.
Neboli také ovesné sušenky na cesty. Pekla jsem je, když jsme vyráželi s manželem na krátkou dovolenou do Toskánska jako pohotovostní zdroj energie. Měli jsme před sebou spoustu kilometrů a to se nám většinou moc nechce zdržovat zastávkami na jídlo. Samozřejmě to nakonec uděláme, ale já mám ráda připravený plán B, abychom cestou náhodou nepadli hladem. Sušenky jsou opravdu výborné.










