Letos to u nás s dýněmi nebylo kdovíjak slavné. Přeci jen sucho udělalo své. No ale něco málo se urodilo. Podařily se mi 2 velké kousky King acorn dýně, kterou jsem letos pěstovala poprvé. A právě jedna z nich se mi začala na povrchu kazit. Přišel tedy její čas a bylo potřeba vymyslet, co s ní. Ne že by dýňové muffiny vyřešily problém obrovské dýně. Ale protože jsou výborné, recept na ně sem dávám, třeba se vám bude hodit. Celou dýni jsem rozkrájela na plech, to byl teda nadlidský výkon a jeden si koleduje o ránu dýňovku. Myslím, že řezná poranění způsobená zdoláváním dýni musí patřit k poměrně častým úrazům. Všechno jsem pak dala na 2 plechy na horký vzduch při 170 °C pekla půl hodiny. Po vychladnutí jsem lžící seškrábla dužninu od slupky do mísy, vše pak rozmixovala a propasírovala přes síto a měla plnou mísu slaďoučké přesnídávky. Pyré je naprosto luxusní už samo o sobě a určitě se skvěle hodí hlavně na sladké recepty. Byly muffiny, pumpkin latte, roláda a pořád ještě dost zbývá. Dýně je zkrátka optimální plodina pro potravinovou soběstačnost.
Dušenina s masovými kuličkami na orientální způsob
Musím říct, že kuchyně zemí Blízkého východu, jestli to tak můžu zařadit, patří rozhodně k našim nejoblíbenějším. Okukuji a zkouším jídla a různě si recepty upravuji a lehce přizpůsobuji našim možnostem. Většinou jsou to rodinná, domácí jídla, a ač se můžou recepty zdát občas složitější zejména kvůli exotickým ingrediencím, není tomu tak. Nemám některé speciality vždy k dispozici, ale dají se někdy nahradit dostupnými ingrediencemi nebo nejsou v receptu klíčové a vzhledem k množství jiného koření, je jídlo stejně skvělé. Nikdy se mi ale nestalo, že by nám nechutnalo. V tomto receptu jsem třeba vynechala melasu z granátových jablek, protože ji nemám. Dočetla jsem se ale, že ji můžu nahradit medem a citrónovou šťávou, tak jsem to udělala. Je jasné, že to nebude mít stejné aroma, ale poslouží to taky dobře. Recept jsem našla na skvělém blogu Cardamom and tea, který jsem objevila jen díky Instagramu. Autorka v jídle používá směs koření baharat, kterou jsem si podle jejího jiného receptu připravila, všechny ingredience na směs jsou u nás běžně dostupné. Dušenina s masovými kuličkami se vaří i s brambory a jí s chlebem. Já jsem přidala ještě řapíkatý celer a nakrájenou menší dýni Hokkaido a uvařila jsem k dušenině rýži, aby se kluci víc najedli. Malinko jinak jsem i postupovala, koketovala jsem i s myšlenkou šoupnout všechno dodělat do trouby, ale pak se mi nechtělo vyklízet všechny pekáče a příprava není zdlouhavá, zůstala jsem proto u plotny. Předložím tu svoji verzi receptu, originál najdete zde.
Koupila jsme v Globusu velký filet z nilského okouna. Až potom jsem přemýšlela, co s ním. Když je filet bez kůže, tak s ním nemám moc dobré zkušenosti s přípravou na pánvi, většinou mám aspoň z části ryby fašírku. Oblíbila jsem si pečení v troubě na plechu. Buď rybu okořením, pokapu olivovým olejem a pokladu třeba plátky citrónu, nebo vyrobím něco navrch, čím filet potřu. Zkusila jsem pečený filet s řapíkatým celerem, který se k rybě chuťově velmi hodí. Filet byl dost velký pro 4 lidi. Přílohu teď v létě máme dost monotónní, protože nám opravdu hodně chutná. V troubě peču na plechu nakrájenou na kostičky dýni. Někdy s řepou, jindy přidám brambory nebo květák. Osolím, okořením nebo dám bylinky, pokapu olivovým olejem a upeču.
Tak jasně, že musel přijít ještě nějaký další recept s dýňovým pyré. Po lasagních mi ho ještě dost zbylo. Pytlík jsem dala do mrazáku, a když jsem namáčela vločky, tak mě napadlo, že zkusím i tohle. Určitě jsem podobné variace už někde viděla, tak proč si porridge s dýňovým pyré nedat k snídani, že? Je to hrozně jednoduché, dalo by se říct, že na tom nic není. Ale byla to bašta, tak vám to taky naservíruju. Protože dýňové pyré jsem měla jen z čisté dýně, tak jsem se rozhodla přidat trochu vůně, které by se použilo v dýňovém sladkém pečení, trochu skořice, muškátového oříšku a vanilkového extraktu. A ořechy, to je už pak jasné, že s medem a máslem všechno doladí.
Mám ještě stále na parapetu slušnou zásobu dýní, tak vymýšlím, co s tím. Tentokrát jsem vzala speciální odrůdu vyšlechtěnou americkou pěstitelkou a zahradnickou spisovatelkou Carol Deppe, permasemínka jsem si objednala loni zde. O odrůdě Sweet meat Oregon homestead si tam můžete přečíst. Já jsem z ní nadšená. Je to skutečně hodně masitá dýně, která má pevnou, velmi jemnou, delikátní a sladkou dužninu. Letos ji určitě vysadím znovu. Nezapomeňte, že dýňová semínka z vaší úrody, zejména pokud pěstujete více druhů, je velmi rizikové použít v příští sezóně. Dýně jsou opravdu hodně promiskuitní a je velmi pravděpodobné, že ze semínek vypěstujete něco úplně jiného, než jste původně měli (vlastní zkušenost, nebylo to ale vůbec k jídlu). Jsou způsoby, jak květy ochránit a ručně opylovat ze stejné odrůdy, ale to je vyšší dívčí. Ve skvělé knížce od Carol Deppe Nezdolný zahradník, je návod krásně popsaný, ale sama jsem proces ještě nezkoušela. V sezóně je to mimo moje časové možnosti, ale na wishlist jsem tuhle vychytávku zařadila. Jinak jsem ale ráda, že vůbec stíhám ostatní práce. Takže právě tuhle báječnou dýni jsem upekla a část pyré pak použila na lasagne s dýní, cizrnou a ricottou.
V postní době přijde ke slovu více bezmasých receptů. A taky dýně čekající v ložnici na okně je třeba pomalu spotřebovat. Vloni se mi podařilo jednu velkou dýni dochovat až k podzimu. V létě už bylo plno jiné zeleniny a na tuhle krasavici jsem pozapomněla. Takže nakonec ještě posloužila jako podzimní dekorace. Tentokrát mám ještě nějaké Hokkaido dýně, pak Sweet meat Oregon homestead a taky voňavé muškátové. Takže bude oranžový jídelníček. Tentokrát jsem velmi rychle potřebovala večeři a obědy pro dva, takže tahle rychlá pečená dýně s polentou mě napadla jako první. Chvíli jsem přemýšlela, co k upečené dýni, ale polentu máme oba moc rádi,na rozdíl od chlapců. Tak jsem využila toho, že budeme jíst sami a dopřála jsem nám luxusní polentu, kterou vařím už několik let. Recept už tu na blogu je zde, takže dnes je to vlastně jen taková jednoduchá inspirace.
Dýňová omáčka na těstoviny s gorgonzolou a opečenou vinnou klobáskou
Čirá improvizace na dýňové téma. Z asi misky víceméně úplně do měkka rozpečené dýně jsem připravila tuhle lahodu pro dva. Dýňová omáčka na těstoviny je velmi jemná a lahodná, ale dýně jí dodá i ze své chuti. Krásně se doplňuje s výrazným aroma gorgonzoly. Vinnou klobásku jsem po dlouhé době koupila k večeři a zbylé 2 už upečené šneky z ní jsem dala do mrazáku. Jeden jsem pak použila právě na tohle jídlo. Kdybych měla příležitost, zkusila bych použít italskou masovou čerstvou klobásku salsiccia, která by podle mne do jídla byla skvělá. Ale nejsme v Itálii a u nás v periferii se klobáska běžně sehnat nedá. Vinná byla výborná. Těstoviny jsem vyrobila ze zbylé bramborové kaše a to bramborové nočky. V klidu použijte jakékoli těstoviny.
Tak opět padla jedna dýně. A nebude zdaleka poslední, se kterou se tu budu natřásat. Letos jich fakt mám dost, dělala jsem si z manžela legraci, že v zimě budeme jíst jen dýně. Jemu by to ale ani nevadilo. Zejména, když si v jídle ani neuvědomíte, že jeho nedílnou součástí je právě dýně. Dýňoví šneci jsou jedním z nich. Tentokrát jsem vylosovala krásnou francouzskou dýni Muscat de Provence. Měla jsem dvě, jednu velkou, která stihla krásně dorůst, tak jak má být, a teď už mění barvu z tmavě zelené na oranžovou. To tedy až po utržení, ale loni jsem to měla stejně. Dýni jsem však nestihla spotřebovat a vydržela mi až do letošního podzimu, kdy jsem ji vystavila jako dekoraci. Druhá byla malá, ale tvar i barvu měla stejné, jen nenarostla. Teď se mi na povrchu začala v jednom místě nepozdávat, tak jsem po ní sáhla. Po nakrojení a inspekci byla úplně zdravá a nádherně voněla, úplně jako cukrové melouny. Dokonce jsem té vůni neodolala a ochutnala dužninu jen tak. Je nasládlá, jemná, trochu moučnatá, dobrá. Voňavá dýně je jako náplň do sladkých šneků ideální.
Výborný oběd nebo večeře. Vůbec jsem se nechystala recept dávat na blog, potřebovala jsem jen vymyslet jídlo „z ničeho“ a měla jsem tak málo času, že jsem si oběd jen vyfotila na telefon. Byl totiž tak krásně barevný. Jenže nám tenhle barevný podzimní salát s pečenou dýní a brambory tak moc chutnal, že jsem se nakonec rozhodla jej sem dát. Už proto, že blog používám sama jako domácí kuchařku a k jídlům se často vracím. Příště bych si na něj už nemusela vzpomenout a to by byla škoda. Určitě si salát můžete upravit, k pečené zelenině přidat třeba mrkev, řepu nebo petržel či celer. Můžete přisypat semínka nebo oříšky. Berte můj barevný podzimní salát jako inspiraci a sami si pohrajte s jinými verzemi.
Tohle tedy po pravdě není ani tak moc recept, co byste tu už neviděli (třeba zde), ale spíš taková inspirace. Jste doma sami nebo ttřeba ve dvou a máte mlsný jazýček? Ve dvou my cheesecake tak, jak jsme zvyklí jej dělat, nesníme. Po pravdě i s tímhle mrňousem jsme měli dost práce, ale zvládli jsme ho. Tak pro inspiraci vám minicheesecake pro dva naservíruji. Protože jsem zrovna pekla dýni naslano, využila jsem tuto příležitost a pár kousků z celkově menší dýně, tak asi ¼ z ní, jsem na pekáči nechala bokem ležet neosolenou a jen jsem ji lehce posypala skořicí. Takže do cheesecaku přibylo dýňové pyré. Pro cheesecake jsem se vlastně rozhodla, protože mám ještě pořád maliny, paradoxně mnohem více, než jich bylo v létě. Nevím, o jakou odrůdu se přesně jedná, ale jej jich tam teď plno. Jistě víc, než stihne dozrát. V druhé půlce léta mi vyrostlo množství nových výhonů a ty teď rodí. Je jasné, že to všechny nezvládnou, ale maliny jsou skvělé, sice asi méně sladké než ty letní, nicméně teď už vlastně nic jiného než je nemám. Když nepočítám měsíční jahody, ale to je tak na zobnutí. Přesto je to skvělé.