Moje akční sousedka sehnala zdroj čerstvých žampiónů a to samozřejmě není možné ignorovat. Čerstvě sklizené, pevné, krásné. Velikostí tak akorát, abyste je vyplnili nějakou skvělou nádivkou a upekli. Pracovala jsem s tím, co bylo momentálně doma, navíc jsem přijela z práce za tmy a úplně se mi už nechtělo s čelovkou hledat v záhonech třeba kadeřávek, se kterým příště určitě něco vymyslím. Nadívané žampióny jsou skvělé jídlo nekonečných obměn. Můžete si je připravit jako předkrm, ale i hlavní jídlo. My jsme je měli k večeři v týdnu, bez přílohy, bez chleba, jen se zeleným salátem. Ve dvou jsme ale snědli celý malý pekáček plněných hub, mohlo jich být tak 400 g v syrovém stavu. Myslela jsem si, že mi zůstane malá porce k obědu, no tak to úplně nevyšlo.
Velmi jednoduchá rychlovka, která se skvěle hodí jako předkrm, ale klidně i jako hlavní jídlo. Já jsem k nim připravila citrónové řecké brambory a bylo to super. Pečené papriky plněné sýrem by se jistě daly připravit i na grilu, ale já jsem se rozhodla je péct v troubě, přeci jen sýr tu a tam trochu uteče a v pekáči ho vždycky najdete. Pokud máte ty správné grilovací pomůcky, tak si přípravu upravte pro gril. Sýr do paprik jsem použila ovčí, co jsme si dovezli z Malé Fatry, nebyl slaný, tak jsem dochucovala, ale může dát klidně fetu či jiný podobný sýr. Mohla by jistě být i Niva či podobné plesnivce. Pracovala jsem víceméně odhadem, papriky jsme neměla moc velké, mohlo jich být tak maximálně 8. Použila jsem asi 200 g sýru. O nic tu nejde, tak se nebojte improvizovat. Pečené papriky plněné sýrem berte to jako inspiraci, jak lze snadno využít papriky.
Skvělé jídlo, které připravíte i takzvaně z ničeho. Navíc brambory většinou chutnají všem, tak stačí trošku zaimprovizovat a případně využít i různé zbytky z lednice. Protože se připravují z brambor vařených ve slupce, netrvá pak další příprava nijak dlouho. Pečené plněné brambory můžete zapéct se spoustou různých náplní a vyhovět tak nejrůznějším dietním požadavkům svých strávníků. Já jsem nijak neřešila množství, prostě jsem nabrala misku středně velkých brambor (pak jsem je pro orientaci spočítala, bylo jich 12, po naplnění půlek jsem potřebovala celý velký plech, celkem cca 4 – 5 pěkných porcí). I množství ostatních ingrediencí není třeba moc řešit, protože základ jsou vydlabané vnitřky brambor. Co přidáte navíc, dodá chuť i objem, ale moc toho potřebovat nebudete, protože máte omezené množství bramborových mističek, které můžete naplnit, takže naprosto ideální jídlo. Jak říkám, dobrota skoro z ničeho a přitom nepřeberné množství variací, stačí přidat bylinky, nebo koření, trochu masa, sýry. Tady uvedu svoji verzi, ale hrajte si…..
Neboli variace na kroupového Kubu. Kroupy miluju, jakékoli. V podstatě bych si vystačila i jen s talířem samotných krup. Prostě mi to chutná. Taky mám plno sušených hub a na zahrádce kadeřávek. Ale i bez něj by jídlo bylo skvělé. Protože je půst, tak to s masem nepřeháníme. Je ale tolik skvělých bezmasých jídel, že vlastně tohle stravování nepovažuji za odříkání si. Špaldový pekáček je přesně ten příklad. Vlastně jsem si musela odříct nášup, protože to fakt nejde se takhle přejídat. Je to podobné jako s haluškami, ty musím dát z dosahu stolu, jinak by to nedopadlo dobře.
Tradiční starý anglický pokrm, který je jako dělaný pro chladné zimní dny. Připravuje se z mletého masa se zeleninou, které se peče pod přikrývkou z bramborové kaše. Tu můžete doplnit mrkví, petrželí nebo třeba kouskem dýně, kterou jsem si přidala já do svého receptu. Správně by se měl shepherd’s pie připravovat z jehněčího nebo skopového masa. Pokud se použije hovězí, pak se mu říká cottage pie. Pokud ale nebudete mít ani jedno a upečete jej s běžně dostupným mletých mixem vepřového a hovězího masa, myslím, že se svět nezboří. Že je shepherd’s pie neboli pastýřský koláč původně ze skopového a jehněčího více než jasné. Ale s jiným masem nebude chutnat o nic hůře. Je to takový ten poctivý, od základu vařený pokrm. Můžete upéct plný velký pekáč a pohostit tak klidně půl autobusu. Já jsem jej pekla po návratu z dovolené. Měli jsme doma děsný nepořádek a spoustu uklízení po vybalování. Tak jsem jídla udělala opravdu hodně, abych měla pár dní klid, bez starosti o večeře a obědy do práce. Nám nevadí jíst pár dní za sebou stejné jídlo, zejména když je to taková dobrota. Ale po vychladnutí si můžete kus i zamrazit na horší časy.
Nemůžu si pomoct a čas od času si koupím nějakou keramiku na pečení nebo servírování. Nedokážu tomu odolat a to jinak jsem už úplně ukázněná a nenakupuju a nevrším. Na Vánočním jarmarku na Veselém kopci to dopadlo stejně. Atmosféra místa udělala své. Jednak už sám skanzen na vás působí (na mne teda určitě), pak vánoční výzdoba v chalupách a pak už jen stánky se spoustou krásných rukodělných výrobků. Takže letos to byla velká kulatá ušatá zapékací mísa, dvě malé ušaté koláčové formy. Vlastně ani nevím, proč jsem si koupila 2, ale dají se použít i jako talíř, tak proto asi. No a pak jsem si ještě koupila parádní zadělávací mísu, kterou vlastně taky objektivně nepotřebuju, ale subjektivně se bez ní neobejdu. Tak jsem se kochala tou nádherou vyloženou na našem novém, dřevěném kuchyňském stole a říkala jsem si, že musím něco upéct, zapéct. A co jiného ve venkovské míse než brambory. Holky z Herbáře by tyhle brambory pečené s kysaným zelím klidně mohly zařadit do rubriky – Jídla ze skanzenu. Trošku to kazí šlehačka, ta asi v chalupě běžně k mání nebyla. Ale můžeme si trochu dopřát, ne?
Středomořské pečené fazole
Miluju všechny luštěniny, ale fazole navíc můžu i pěstovat a to je veliká radost. Letos se mi poprvé podařilo vypěstovat víc než jen osivo na další sezónu. Není to sice nějaké závratné množství, ale pokud sami pěstujete, tak mi rozumíte. Fazole jsem si mohla i nasušit na vaření v zimě. A nejen to, jak jsem manická zahradnice, vysela jsem ještě jednu rundu fazolí v průběhu léta. A to může vyústit jedině v to, že nestihnou optimálně dozrát. Postupně ty jen trochu baculaté lusky sklízím, protože tam nebožáci leží na sobě a některé se pak začínají kazit. Tím pádem se mi doma sešla pěkná krabička fazolí, které nejsou vhodné na sušení, protože prostě nejsou zralé. Jde ale o druh, který lze použít jak na lusky, tak na fazole. Takže jsem se rozhodla z těchto fazolí uvařit jídlo. Velkou výhodou čerstvě vyloupaných fazolí je, že jsou uvařené do měkka za zhruba 15 minut, menší i dříve. A taky jsou vážně moc dobré. Zvažovala jsem je jen prostě uvařit a sníst, protože na to jsou fazole úplně skvělé. Ale pak jsem si řekla, že si to trochu víc užiju a rozhodla se upéct něco chuťově bohatšího. Jídlo je to ovšem stále velmi jednoduché a přitom tak skvělé. Středomořské pečené fazole jsem takto pojmenovala, protože jsem použila oregano, tymián a rajčatovou omáčku.
Dýně už jsou ze zahrady doma a podle toho kolik jsem letos vypěstovala je jasné že dýňových receptů bude rozhodně přibývat. Jsou vážně skvělé, dají se připravit na všechny možné způsoby, tak uvidíme, jak se mi bude dařit. Těstoviny pečenou dýní a kapustou jsou skvělý recept velmi snadný na přípravu a k tomu si ještě pochutnáte. Je to výborné podzimní jídlo, a pokud máte po ruce menší dýni tak jej rozhodně můžete hned vyzkoušet.
Tohle je tedy aspoň pro mne lahůdka první třídy. Dokud jsem je v Řecku neochutnala, netušila jsem, o čem je řeč. Byla jsem se sestrou a neteřemi, které pořád dokola vzpomínaly a těšily se na ty výborné řecké brambory. Asi to taky znáte, pokud jezdíte do Řecka. A holky měly pravdu, hned jak jsem je ochutnala, věděla jsem, proč se na brambory tak těšily. Jsou opravdu výjimečné. Vlastně bych je klidně mohla mít samotné, ne jako přílohu. Úpravy, co jsme ochutnaly v Řecku, byly různé. Některé byly měkké, neopečené, jiné s kůrčičkou. Po pravdě většinou jsme si tam dávaly ty měkké, nakyselo vařené brambory. Hledala jsem recepty na internetu a nakonec jsem si udělala takový výcuc, co by mi tak asi nejvíce chutnalo. A pak jsem narazila na recept na pečené citrónové řecké brambory s česnekem na tomto blogu (zde), který přesně splňoval mou představu o plánovaném postupu a ingrediencích. Tak jsem se přestala zabývat tím, kolik čeho a postupovala jsem podle tohoto receptu. Vlastně na přípravě je naprosto skvělé to, že je téměř bez práce.
Polentový koláč s pečenou zeleninou
Nevíte, co s polentou? Tak tohle je recept pro vás, chcete-li vyzkoušet něco jiného než kaši (nic proti ní, máme ji moc rádi). Poprvé jsem polentový koláč pekla před asi 25 lety, když jsme pobývali o prázdninách u našich přátel ve Švýcarsku. Byla jsem paf úplně ze všeho včetně různých kuchařských knih a časopisů. Lákalo mě vyzkoušet kde co. Polentu jsem neznala a jako úplně první recept jsem si našla právě polentový koláč. O kaši jsem tenkrát neměla tušení. Teď často na naše milé přátele vzpomínáme, někteří odcházejí a jiní prožívají těžké chvíle. Běžně mám spojené zážitky s jídly, a proto došlo právě i na polentový koláč. Recept jsem si kompletně vymyslela, ten původní si už samozřejmě nepamatuji. Ale po pravdě, není to žádná věda, není co vymýšlet. Je to podobné, jako když děláte pizzu, na těsto dáte omáčku a různé ingredience podle toho, co máte po ruce nebo na co je chuť, pak sýr a víceméně je to všechno.