Jehněčího, které je samozřejmě na Velikonoce volba č. 1, mám v mrazáku dost, ale koupila jsem kachnu, tak jsem s ní musela nějak naložit. Manžel se už párkrát vyjádřil, že by si dal šoulet. JIstě, typicky Velikonoční jídlo to není, ani kachna není typický pernatec do šouletu. Ale když jsem začala pátrat po receptu ve stylu traditional cholent recipe, nestačila jsem se divit. V podstatě tipuji, že to bude – co oblast nebo možná dokonce co rodina, to jiný tradiční recept. Základ jsou luštěniny, nejčastěji hrách a kroupy, ale i fazole a kroupy nebo v podstatě cokoli jiného. Dále se přidávají brambory a pak samozřejmě husa, ale i kachna, kuře nebo i hovězí. Takže jako inspirace super, ale nakonec jsem si recept ušila na míru tak, jak jsem věděla, že nám bude chutnat. A chutnal. Pekla jsem s fazolemi, kroupami a kachnou, přidala jsem i skleničku domácí rajčatové omáčky (trocha protlaku byla v mnoha receptech), protože mi tam zkrátka pasuje. Nakyslá omáčka udělá v celé kombinaci velkou službu, pokrm odpíchne a odlehčí, protože nebudeme si nic nalhávat, budete mít mastnou bradu. Ale fakt to stojí za to. Navíc zase příprava podle mého gusta, trochu práce na začátku a pak ať si to dělá, co chce, za necelé 4 hodiny stačí dojít k troubě. Mezitím můžete nakouknout jen ze zvědavosti, rozhodně vás u pečení není potřeba. Dokonce kdybych nezapomněla namočit ráno fazole, mohla jsem péct ještě volněji přes noc.
Číst dál..Nejnovější recepty
Asi tuhle dobrotu budete znát, ale přesto ji sem dám, už kvůli sobě, abych na ni narazila při hledání a občas ji připravila. Když jsem byla holka, býval tohle jeden z oblíbených dezertů, co jsme doma dělávali. Základ jsou dobrá nakyslá jablka, pak už nic extra nepotřebujete. My jsme jablečnou hmotu naložili vždycky na piškoty a to teda byl moučník téměř bez práce. Pokud chcete něco trochu „lepšího“, piškot pod jablka si upečte. Můžu vám zaručit, že si pochutnáte, je to lehký a velmi lahodný moučník. Je potřeba počítat s tuhnutím pudinkové hmoty, tak je nejlepší připravit ho večer předem.
Další z řady receptů na pomalé vaření či pečení. Na začátku trochu něco připravíte, nakrájíte, obděláte a pak troubo dělej, co umíš. Výsledek bývá skvostný a navíc buď nakrmíte regiment, chcete-li, nebo několik dní nemusíte do kuchyně a máte čas na jiné věci. Ač vařím opravdu ráda, tak si mě během posledních asi dvou let postupně našlo několik tvořivě terapeutických činností. Ani nemluvím tak o zahradě, to je dlouhodobá záležitost, ale začala jsem třeba malovat, po letech jsem zase oprášila šicí stroj. Byla jsem překvapená, kolik krásných látek si dneska můžete vybrat. No ale pak narazíte na zásadní problém, a to je čas. Všechno se zkrátka nedá stihnout. Já to mám tak, že zvládnu jen jednu činnost tohoto druhu denně řekněme. Pokud se vrátím odpoledne z práce, tak si zkrátka musím vybrat, co budu dělat. Vím, že když vylezu na zahradu, tak jsem ztracená a vracím se domů, když už nevidím na metr. A tak je to se vším, pokud po přízemí roztahám látku a střihy a na stůl vybalím stroj, musím být efektivní a šít, nic není větší otrava než všechno pořád uklízet a vybalovat. Tím vším jsem jen chtěla říct, že je fakt výhodné uvařit si kotel nějaké dobroty a tu si pak můžete klidně dvakrát ohřát a ušetříte spoustu času. Já miluju čerstvé vaření z toho, co zrovna sklidím ze záhonu, ale někdy zkrátka chci svůj čas věnovat i jiným věcem. Takže pomalu pečená hovězí líčka na červeném víně jsou přesně jídlo, které mi tenhle luxus umožní.
Apple pie aneb jde se od začátku
Já miluji jablka a moje nejoblíbenější odrůda je Topaz. Kyselá jablíčka, voňavá, vydrží vám dlouho, skoro do jara. Jenže moc často je nevidíte. Já jsem dokonce vysadila strom, ale po loňské docela slušné úrodě na mladý stromek letos nebylo prakticky nic. Ale sehnala jsem je v malém obchůdku a hned jsem se začala těšit na nějaký nový koláč, co z nich připravím. Konečně jsem se po dlouhé pauze rozhoupala k přidání receptu sem na blog. Neplánovala jsem přestávku a už vůbec ne takhle dlouhou, od dubna jsem nic nepřišpendlila. Vůbec by mě nenapadlo, že mi dá tolik práce znovu začít. Jen jsem potřebovala trochu času urovnat si některé věci ve svém životě, které mě dlouhodobě tížily. Musela jsem udělat poměrně radikální změny a nebyla jsem v té době schopná v klidu tvořit. A pak, když už by to zase šlo, najednou jsem měla pocit, že už zpátky nenaskočím. Je evidentní, že mi blog sloužil jako jistý druh řekněme terapie a najednou byl klid a puzení jsem ze sebe nemohla vykřesat. Naštěstí mám mého drahého manžela, který mě stále ponoukal, proč tohle nevyfotíš a tamto, napiš tenhle recept. Tak s těmi jablíčky to přišlo. A recept…snažila jsem se vymyslet a nakombinovat něco super až jsem si uvědomila, že jeden z mých prvních receptů v letitém sešitě je apple pie. A nepekla jsem ho několik let, přitom jsme ho svého času mívali opravdu dost často a milovali jsme ho. Tak je to svým způsobem symbolické, nový začátek s jedním z prvních receptů.
Tak původně tu měl být ale úplně jiný recept. Dostala jsem skvělý tip od dcery mojí kamarádky, která moc ráda vaří a peče a zásobuje rodinu různými dobrotami. Dělala čokoládový dort ala schwarzwaldský a tak mě to navnadilo, že jsem se rozhodla jej taky upéct. Rozmrazila jsem višně, připravila těsto na korpus s 200 g tmavé Valrhony a 6 vejci a…těsto mi keclo, a to tak, že se s ním nedalo vůbec nic dělat. Jelikož jsem ale měla už připravené višně, přemýšlela jsem, co rychle s tím. O pečení dalšího korpusu nemohla být řeč. Tak jsem vsadila na jistotu. Kakaová roláda bez mouky, jen se šlehačkou a ovocem, bez cukru. Sladila jsem višně i těsto xylitolem. Rychlý a luxusní moučník. Dort bude někdy jindy.
Tak tohle je hodně velká dobrota. Když už jsem se pro polévku z ryby rozhodla, přemýšlela jsem, jak ji udělat jinak a napadla mne jemná červená čočka, která spolu se zeleninou dá polévce skvělou strukturu i jemnou chuť. Po delší době jsem se dostala do prodejny Ocean48, kde když mají ořez z lososa, nikdy neodolám. Přikoupila jsem ještě hlavu z lososa navíc do vývaru a ten byl naprosto skvělý, parádní základ pro jakoukoli rybí polévku.
Tenhle koláč nebo moučník chcete-li, je naprostá klasika. Pamatuji si doby, kdy jsme ještě bydleli v Hradci a manžel je občas vozíval z pekařství na hlavním nádraží. To už je tedy pravěk, ale vždycky nám moc chutnaly. A já jsem je ještě nikdy nedělala! Když jsem přemýšlela, co upéct na masopustní posezení, co jsme měli u nás na vsi, tak jsem si řekla, že tohle bude to pravé. Na koblihy ani vdolky, které jsem dělávala, nebyl vůbec čas. Hraběnčiny řezy řezy jsou opulentní dost na to, aby obstály i na masopustním stole. Když jsem před masopustním víkendem prováděla tradiční výlov mrazáku a po sté přehazovala pytlík s rybízem ze strany na stranu, abych prorazila do nižších vrstev, řekla jsem si, že je to vlastně dobrý nápad, osvěžit moučník i bobulemi. Tak jsem upekla hraběnčiny řezy s červeným rybízem a moc jsme si pochutnali. Nepoužívám rozinky, protože jsem jediná v naší rodině, kdo je jí. Pekla jsem pro více lidí, proto na velký plech, takže z 1 ½ dávky. To bychom ale doma nikdy nezvládli sníst, uvedu tu proto ingredience na 1 dávku.
Naprosto jednoduchý, famózní a dekadentní dezert. Dělala jsem ho na Valentýna, kterého teda vůbec nedržíme, ale ruku na srdce, proč si neudělat radost. A trochu klidu, dát si dobrou večeri, hned po ní nepouštět počítač a nepracovat. Ideální příležitost jeden večer vypnout. Takže ne, neslavíme ho. Jo a zapomněla jsem napsat, že jak bylo celý den krásně, tak jsme si ten flank steak ugrilovali venku na uhlí a Rioja byla taky neskutečná. No řekněte, nechce to pak dezert plný lásky? Mascarpone krém s višněmi nebo malinami nebo lesním ovocem, zkrátka mascarpone krém s ovocem. Je to jedno. Chce to ale spíš výraznější ovoce, trochu kyselé, aby tu hustotu mascarpone ovoce prorazilo…Valentýnský recept sice se zpožděním, ale nejen na Valentýna je hezké si dopřát tuhle společnou sladkou chvilku.
U nás je to teď dost komplikované, pokud se nakupování na víkend týče. Nikdy nevím, kolik nás bude, jestli přijedou chlapci nebo ne. Snahu o to přimět je dát vědět předem, už jsem dávno vzdala. Čili je to tak, že někdy máme nakoupeno víc, než my dva sníme. Teď jsem se chystala o víkendu šít. A od toho se odbíhat moc nedá. Muž byl na pracovní cestě, tak jsem si řekla, že nakoupím maso a vinnou klobásu, ať uvaří kluci a já se pro jednou jen přiživím. No dopadlo to tak, že jeden jel na hory a druhý byl doma až v neděli. Já jsem šila, nevařila a v neděli bylo v lednici pořád stejné kilo vepřového a půl kila vinné klobásy a nějaké ty žampióny. Já jsem stále potřebovala šít, takže nakonec jsme s chlapečkem v neděli maso pomleli, spolu s vinnou klobásou zpracovali a do toho jsem udělala opečené žampióny, řapíkatý celer a slaninu. a rázem jsme měli pekáč masových koulí a šišku sekané, takže ideální jídlo s sebou pro studenta. Podobné masové koule jsem už jednou dělala, ale s rajskou omáčkou. Tu ale syn rázně odmítl, protože co je jednoduššího si o zkouškovém uvařit na celý týden, než cokoli s rajčaty… Tyhle vepřové masové koule se žampióny jsem proto jen upekla a světlou omáčku pak udělala z výpeku. Je to v podstatě variace na Ikea koule, jen to má větší grády.
Měli jsme nedávno s přáteli irský večer s promítáním fotek z cest po Irsku, s irskou whiskey a ráno s pořádně vytuněnou irskou snídaní. Nemělo to chybu, Irsko je moje země, takže jakkoli si ho připomenu, dobře pro mě. Původně jsem plánovala uvařit i nějaký irský kotel jídla. Nakonec na jídlo nedošlo, ale při hledání receptů jsem nasosala spoustu inspirace. Tentokrát to ale nebude jehněčí ani hovězí dušenina. K cideru se nejlépe hodí vepřové maso nebo vepřové klobásky, s nimi byl i původní irský recept, který mne zaujal. Já jsem pekla krkovičku, která je šťavnatá a nevysuší se. Cider je skvělý, ale nám nejvíc chutná normandský cidre, který jsem taky v receptu použila . Vepřové pečené v cidru s karamelizovanými jablky a pečenými batáty je neskutečně lahodné jídlo, rozhodně bude patřit do oblíbených…