Tento hruškový koláč je velmi lahodná variace na jablkový koláč v toskánském duchu. V těstu je poměrně málo mouky a tak je tahle dobrota tak trochu na pomezí nákypu a koláče. Nejlepší je ještě teplý, ale po upečení je třeba jej nechat trochu zchladnout, jinak byste se spálili a koláč by se vám navíc rozpadal. Jak jsem psala, tradičně se připravuje z jablek a ten je taky luxusní. Můžete podávat se šlehačkou a javorovým nebo čokoládovým sirupem, případně s vanilkovou zmrzlinou, ale je skvělý i sám o sobě.
Středomořské pečené fazole
Miluju všechny luštěniny, ale fazole navíc můžu i pěstovat a to je veliká radost. Letos se mi poprvé podařilo vypěstovat víc než jen osivo na další sezónu. Není to sice nějaké závratné množství, ale pokud sami pěstujete, tak mi rozumíte. Fazole jsem si mohla i nasušit na vaření v zimě. A nejen to, jak jsem manická zahradnice, vysela jsem ještě jednu rundu fazolí v průběhu léta. A to může vyústit jedině v to, že nestihnou optimálně dozrát. Postupně ty jen trochu baculaté lusky sklízím, protože tam nebožáci leží na sobě a některé se pak začínají kazit. Tím pádem se mi doma sešla pěkná krabička fazolí, které nejsou vhodné na sušení, protože prostě nejsou zralé. Jde ale o druh, který lze použít jak na lusky, tak na fazole. Takže jsem se rozhodla z těchto fazolí uvařit jídlo. Velkou výhodou čerstvě vyloupaných fazolí je, že jsou uvařené do měkka za zhruba 15 minut, menší i dříve. A taky jsou vážně moc dobré. Zvažovala jsem je jen prostě uvařit a sníst, protože na to jsou fazole úplně skvělé. Ale pak jsem si řekla, že si to trochu víc užiju a rozhodla se upéct něco chuťově bohatšího. Jídlo je to ovšem stále velmi jednoduché a přitom tak skvělé. Středomořské pečené fazole jsem takto pojmenovala, protože jsem použila oregano, tymián a rajčatovou omáčku.
Tohle tedy po pravdě není ani tak moc recept, co byste tu už neviděli (třeba zde), ale spíš taková inspirace. Jste doma sami nebo ttřeba ve dvou a máte mlsný jazýček? Ve dvou my cheesecake tak, jak jsme zvyklí jej dělat, nesníme. Po pravdě i s tímhle mrňousem jsme měli dost práce, ale zvládli jsme ho. Tak pro inspiraci vám minicheesecake pro dva naservíruji. Protože jsem zrovna pekla dýni naslano, využila jsem tuto příležitost a pár kousků z celkově menší dýně, tak asi ¼ z ní, jsem na pekáči nechala bokem ležet neosolenou a jen jsem ji lehce posypala skořicí. Takže do cheesecaku přibylo dýňové pyré. Pro cheesecake jsem se vlastně rozhodla, protože mám ještě pořád maliny, paradoxně mnohem více, než jich bylo v létě. Nevím, o jakou odrůdu se přesně jedná, ale jej jich tam teď plno. Jistě víc, než stihne dozrát. V druhé půlce léta mi vyrostlo množství nových výhonů a ty teď rodí. Je jasné, že to všechny nezvládnou, ale maliny jsou skvělé, sice asi méně sladké než ty letní, nicméně teď už vlastně nic jiného než je nemám. Když nepočítám měsíční jahody, ale to je tak na zobnutí. Přesto je to skvělé.
Dýně už jsou ze zahrady doma a podle toho kolik jsem letos vypěstovala je jasné že dýňových receptů bude rozhodně přibývat. Jsou vážně skvělé, dají se připravit na všechny možné způsoby, tak uvidíme, jak se mi bude dařit. Těstoviny pečenou dýní a kapustou jsou skvělý recept velmi snadný na přípravu a k tomu si ještě pochutnáte. Je to výborné podzimní jídlo, a pokud máte po ruce menší dýni tak jej rozhodně můžete hned vyzkoušet.
Ještě lépe řečeno lepkavé trhané krůtí. Je to jedna z nejlepších úprav masa, co znám. Ale zapomeňte na rychlovku. Peče se hodně dlouho a pomalu při nižší teplotě. Taky tedy nepočítejte, kolik vás ten kousek masa přijde na propečené energii :-). Už dávno jsem tohle přestala řešit, protože pomalé pečení je moje hodně oblíbená metoda. Chcete si pochutnat? Tak nic neřešte. Pomalu pečené trhané krůtí maso se výborně hodí třeba do burgeru, do tortilly, můžete si na něm pochutnat s jakoukoli kaší nebo těstovinami či chlebem. Je to úplně jedno, protože je to lahůdka, která toho moc okolo nepotřebuje, na druhou stranu je pikantní a výrazná díky omáčce a výborně se hodí i do různých kombinací. Já jsem pekla velké krůtí stehno.
Tohle je tedy aspoň pro mne lahůdka první třídy. Dokud jsem je v Řecku neochutnala, netušila jsem, o čem je řeč. Byla jsem se sestrou a neteřemi, které pořád dokola vzpomínaly a těšily se na ty výborné řecké brambory. Asi to taky znáte, pokud jezdíte do Řecka. A holky měly pravdu, hned jak jsem je ochutnala, věděla jsem, proč se na brambory tak těšily. Jsou opravdu výjimečné. Vlastně bych je klidně mohla mít samotné, ne jako přílohu. Úpravy, co jsme ochutnaly v Řecku, byly různé. Některé byly měkké, neopečené, jiné s kůrčičkou. Po pravdě většinou jsme si tam dávaly ty měkké, nakyselo vařené brambory. Hledala jsem recepty na internetu a nakonec jsem si udělala takový výcuc, co by mi tak asi nejvíce chutnalo. A pak jsem narazila na recept na pečené citrónové řecké brambory s česnekem na tomto blogu (zde), který přesně splňoval mou představu o plánovaném postupu a ingrediencích. Tak jsem se přestala zabývat tím, kolik čeho a postupovala jsem podle tohoto receptu. Vlastně na přípravě je naprosto skvělé to, že je téměř bez práce.
Tak ještě houbový recept, dokud nosíme z lesa plné koše. Na tomhle receptu opravdu nic není. Jen v podstatě opečete houby, vyrobíte skoro smaženici, naplníte štrúdl a je to. Měla jsem hromadu nakrájených hub na velký talíř, z ní jsem připravila dvě velké nohavice z listového těsta. Houbový štrúdl se výborně hodí, zejména pokud už nevíte, co byste z hub připravili, kdy všeho už bylo dost. A pokud ještě k tomu máte málo času, tak je tato rychlovka naprosto ideální. Protože mám na zahradě kapustu, přidala jsem i několik listů nakonec a zpestřila tak připravenou houbovou směs. Použila jsem i zbytek anglické slaniny, kterou jsem měla v lednici a potřebovala jsem ji spotřebovat. Zrovna sem se výborně hodila. Ale když ji vynecháte, nic se nestane a budete mít skvělé bezmasé jídlo.
Hovězí nudličky s brokolicí na asijský způsob
Skvělé rychlé výborné jídlo. Měla jsem koupenou stařenou hovězí roštěnou z nejoblíbenějšího hradeckého řeznictví. Mívají ji celkem pravidelně, je ve vakuovém balení a váží něco málo přes kilo. Měli jsme z ní výborné steaky. Ještě se mi nestalo, že by tohle maso bylo tuhé. Není ale úplně snadné se popasovat s porcováním, když nechcete mít tenké plátky. Udělala jsem tedy větší silné steaky, které jsme si potom ve dvojici rozpůlili. A zbyl mi jeden kus masa, asi tak 400 g váhy. Přemýšlela jsem, co s ním. Nejdřív jsem uvažovala o plátcích ze steaku do tortilly po mexicku se vším, co k tomu patří. Pak jsem ale sklidila něco brokolice a bylo jasno. Hovězí s brokolicí je skvělá kombinace, tak jsem maso naložila do sójové marinády a připravila hovězí nudličky s brokolicí a s vařenou rýží.