Jestli mi něco chybí, to je blízkost moře a ryby a mořské plody koupené ráno na trhu. Úplně to vidím, nevíte, co si vybrat dřív. Tedy takhle to samozřejmě vnímáme my, když jsem na dovolené a procházíme se po trhu. Pokud mám možnost vařit, vždycky něco koupíme a uvaříme. Jsem si jistá, že místní to mají jako rutinu – vlítnu tam, koupím kilo mušlí, tamhle ještě salát, nějaké pečivo, sýr a mažu domů. Špagety s mušlemi jsou pak k lehkému obědu raz dva hotové.
Celý tenhle recept vyrostl kolem nového zelí, nedokázala jsem odolat. Čerstvé zelí je lahůdka. Původně jsem zamýšlela nějaký lehký salát se zeleninou, jenže celý den pršelo a udělal se zima, že jsem musela vymyslet recept, který člověka trochu vytopí.
Chřest je prostě lahůdka, které neodolám.
Ve svém tažení za zeleninovou zahrádkou jsem se rozhodla zkusit vybudovat chřestoviště. Něco jsem nastudovala a zbytek je vůle Boží. Vykopala jsem první záhon. Naše část obce leží na dně bývalého rybníka, takže jsem narazila na modrý jíl. A to mluvím o hloubce zhruba 25 cm, hodlám produkovat chřest zelený, nemusím proto dělat permoníka a kopat zákopy.
Tuhle americkou klasiku jsem chtěla zkusit už dávno. Když jsem si četla recepty, tak mě vždycky odradilo množství sýru, které si recept žádá. Nakonec to ale není vůbec tak hrozné, když si člověk uvědomí, že sýr je tomto receptu jediná nákladnější surovina a nakrmíte regiment, uděláte u nás doma oblíbené a nutné krabičky na oběd do práce a do mrazáku pro příležitostně osiřelé obyvatele domácnosti, které zachráníte od nudlí s kečupem.