Zase se mi podařilo koupit dobré zralé mango, tomu jsem neodolala. Sice se nedá srovnat s mangem, které ochutnáte v zemích, kde se pěstuje, ale úplně odříct si ho nedokážu. Občas je zkrátka nějaký ten kompromis omluvitelný. Rozhodla jsem se k němu uvařit sladkou rýži, ale po indicku s kořením a trochou kokosového mléka. Použila jsem k tomu kulatou rýži na risotto. Sladká kořeněná rýže s mangem je taková exotičtější variace na naši klasickou sladkou rýži, ale připravit si jí můžete ze zcela běžně dostupných surovin. Abych zkrátila dobu vaření sladké rýže, tak jsem si ji večer předem namočila do vody. Rýže je pak hotová mnohem dříve.
Mám obvyklou jarní krizi a jestli to jaro brzy nepřijde, tak nevím. Musím se do všeho nutit, včetně vaření a to už je co říct :-). Většinou si v práci říkám, co doma uvařím nebo upeču, ale po návratu už nemám energie ani chuť. Když si vzpomenu, že jindy levou zadní připravím několik věcí najednou, tak teď tomu těžko sama věřím. Pomáhá malování, taková primitivní arteterapie, kdy tvořím něco pro mne v tu chvíli subjektivně hezkého a nemyslím na nic jiného, protože jinak se mi slijí barvy a zůstane šedá louže, což není žádoucí. Ale obrázků se nenajíme, ani si je nemůžeme přikusovat ke kávě. Tak jsem se nakonec rozhoupala a upekla jsem tenhle lahodný drobenkový koláč s jablky a tvarohem, který jsem měla v lednici. Jablíčka mám ještě z podzimu, jsou trošku pomačkaná, ale pořád výborná. Mám je hrozně ráda. Vždycky, když loupu na koláč nebo třeba na knedlíky, tak to přeženu a zbytek připravených lodiček si dám na talířek jako ve školce a pěkně posvačím. Koláč je vážně moc dobrý. Já jsem použila tvaroh, protože jsem jej měla po ruce, ale mohla by být i ricotta nebo cream cheese. Ale myslím, že zrovna v této kombinaci v tomhle koláči je tvaroh nejvíc osvěžující a výborně se sem hodí.
S čím budete zapékat, je v podstatě jen na vás, možností je plno. Já jsem se chystala na hlívu, brokolici, zbytek kuřecích paliček (jen maso, kosti jsem hodila do polévky). Měla jsem ale ještě asi 200 g malých žampiónů, tak jsem je nakonec použila místo hlívy. Zapečené krémové těstoviny jsou skvělé, velmi variabilní jídlo a to co do použitých surovin, tak i do množství. To je na nich to nejlepší. Pokud potřebujete jídla hodně, přidáte všeho. Dají se ale stejně snadno připravit i pro dva. Já všeho mám vždycky více, protože si nosíme obědy do práce. Takže u nás nikdy nic nezbude, a když, tak to skončí připravené v mrazáku na pozdější expedici. Takže moje dnešní porce by byla tak pro 5 – 6 lidí, podle jejich žravosti.
Neboli variace na kroupového Kubu. Kroupy miluju, jakékoli. V podstatě bych si vystačila i jen s talířem samotných krup. Prostě mi to chutná. Taky mám plno sušených hub a na zahrádce kadeřávek. Ale i bez něj by jídlo bylo skvělé. Protože je půst, tak to s masem nepřeháníme. Je ale tolik skvělých bezmasých jídel, že vlastně tohle stravování nepovažuji za odříkání si. Špaldový pekáček je přesně ten příklad. Vlastně jsem si musela odříct nášup, protože to fakt nejde se takhle přejídat. Je to podobné jako s haluškami, ty musím dát z dosahu stolu, jinak by to nedopadlo dobře.
Tak jasně, že musel přijít ještě nějaký další recept s dýňovým pyré. Po lasagních mi ho ještě dost zbylo. Pytlík jsem dala do mrazáku, a když jsem namáčela vločky, tak mě napadlo, že zkusím i tohle. Určitě jsem podobné variace už někde viděla, tak proč si porridge s dýňovým pyré nedat k snídani, že? Je to hrozně jednoduché, dalo by se říct, že na tom nic není. Ale byla to bašta, tak vám to taky naservíruju. Protože dýňové pyré jsem měla jen z čisté dýně, tak jsem se rozhodla přidat trochu vůně, které by se použilo v dýňovém sladkém pečení, trochu skořice, muškátového oříšku a vanilkového extraktu. A ořechy, to je už pak jasné, že s medem a máslem všechno doladí.
Mám ještě stále na parapetu slušnou zásobu dýní, tak vymýšlím, co s tím. Tentokrát jsem vzala speciální odrůdu vyšlechtěnou americkou pěstitelkou a zahradnickou spisovatelkou Carol Deppe, permasemínka jsem si objednala loni zde. O odrůdě Sweet meat Oregon homestead si tam můžete přečíst. Já jsem z ní nadšená. Je to skutečně hodně masitá dýně, která má pevnou, velmi jemnou, delikátní a sladkou dužninu. Letos ji určitě vysadím znovu. Nezapomeňte, že dýňová semínka z vaší úrody, zejména pokud pěstujete více druhů, je velmi rizikové použít v příští sezóně. Dýně jsou opravdu hodně promiskuitní a je velmi pravděpodobné, že ze semínek vypěstujete něco úplně jiného, než jste původně měli (vlastní zkušenost, nebylo to ale vůbec k jídlu). Jsou způsoby, jak květy ochránit a ručně opylovat ze stejné odrůdy, ale to je vyšší dívčí. Ve skvělé knížce od Carol Deppe Nezdolný zahradník, je návod krásně popsaný, ale sama jsem proces ještě nezkoušela. V sezóně je to mimo moje časové možnosti, ale na wishlist jsem tuhle vychytávku zařadila. Jinak jsem ale ráda, že vůbec stíhám ostatní práce. Takže právě tuhle báječnou dýni jsem upekla a část pyré pak použila na lasagne s dýní, cizrnou a ricottou.
Jsme nemocní. Pěkně jeden po druhém, co jsme byli v kontaktu, tak jsme postupně lehli. Já měla trochu výhodu, že když mi bylo nejhůř, byla jsem doma sama. To sice znamená, že vám nikdo neuvaří čajíček, ale zase jsem se mohla plně oddat pocení a funění a kašlání. Pak už mi bylo trochu líp. Ne že by dobře, k tomu je ještě daleko, ale už jsem byla schopná pečovat o ostatní nebožáky. No, a když už jsme všichni byli jakž takž při vědomí, byla jsem schopná uvařit i nějaký pokrm pro rekonvalescenty. Nejdřív to musela být nezbytná a bezpracná sama se vařící polévka z telecího žebra. A další den jsem zakoupenou telecí kližku proměnila v tohle pečené telecí ragú, které nás už definitivně postavilo na nohy. Abych se s ním nemusela moc zabývat a pořád mohla ještě odpočívat, dala jsem jej péct v tajinu do trouby. Pečené telecí ragú je naprosto skvělé zimní jídlo a nemusíte rozhodně být po nemoci, abyste si jej mohli dopřát.
Teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu
Dnešní recept jsem vůbec nezamýšlela sem dávat. Prostě jsem si jen připravila večeři z toho, co jsem měla doma. Ale tak moc jsem si pochutnala, že jsem se nakonec rozhodla zbytek, co jsem si smíchala bokem na pánvičce k obědu do práce, vyfotit a recept napsat. Už jen pro mne samotnou, protože si tenhle teplý salát z pečené brokolice se žampiony a tofu s úžasným osvěžujícím dresinkem se strouhaným sýrem Gran Moravia určitě budu chtít ještě někdy připravit. Takže jej zakládám do databáze. Je určitě mnoho variací, jak jej upravit či doladit, ale tohle je basic verze, snadná a rychlá a tím pádem pro mne rozhodně skvělá volba. Množství ingrediencí bude na 2 porce.
Tenhle nákyp je vlastně takový koláč, ale bez korpusu. Protože jsem použila zbytek svojí vařené polenty, tak mi nákyp krásně držel tvar a po upečení se krájel opravdu jako koláč. když nebudete mít polentu, nemusíte ji kvůli tomuhle jídlu vařit a použijete místo ní mléko, ve kterém vajíčka rozmícháte, potom bude výsledný pokrm křehčí a může se trochu drobit, zejména za tepla. Po mírném vychladnutí se vše zpevní a manipulace s koláčem bude snazší. Určitě tenhle brokolicový nákyp s mrkví a hlívou zkuste, je to veliká dobrota. Navíc si můžete hrát se zeleninou, zkusit jiné druhy, květák, růžičkovou kapustu, špenát, červenou řepu, co budete mít po ruce. Můžete přidat i na dílky nakrájenou cibuli. Tu já nepoužívám v receptech, kde cibuli zůstane forma a odhalitelná chuť, můj muž ji nesnáší, tak ho netrápím a šoupnu ji jen tam, kde se rozpeče, rozvaří a on pak chudák nemusí půl oběda vybírat kousky. Nákyp jsem připravila v kulaté formě 30 cm v průměru, opět jsme měli 2 večeře a 2 obědy a kousek nám zbylo. Takže množství bude této velikosti odpovídat. Podotýkám, že jíme střídmě, tak pro větší jedlíky či více lidí klidně všeho přidejte a upečte v hlubokém plechu.
Momentální puzení a čirá improvizace. Tak by se asi dal shrnout tenhle rychlý mini dortík. Koupila jsem ve slevě klasický 100 g čerstvý sýr. Znáte ho, buď byl čistý bílý s modrým písmem a pak s červeným, ten byl kápiový. Oba super, mohla bych je jen tak z obalu, což jsem taky hned udělala. Vzala jsem jich asi 8 s tím, že něco už vymyslím (třeba rovnou sníst :-). Takže byly k večeři skvělé pečené brambory obalované v parmazánové ochucené směsi s krémovým dipem. Něco na snídaně a pak to přišlo, chuť na sladké udělala své a spolu se sýrem čekajícím v lednici to už šlo ráz na ráz. Cheesecake na vidličku je celkem výstižný název, chtěla jsem opravdu jen něco malého a tak jsem použila malé keramické formičky, neboli kokotky, které jsem vyložila papírovým košíčkem na mufiny. Abych neměla jen čistě vanilkový cheesecake, použila jsem hrst roztopených čokoládových peciček, víc jak 50 g jich určitě nebylo. Recept je velmi rychlý a jednoduchý a to je taky důvod, proč ho sem dávám. Když budete potřebovat nějaký rychlejší dezert, se kterým nebude moc práce, ale vytvoříte luxusní lahůdku. Ze 3 balení po 100 g jsem upekla 4 kulaté formičky a 2 menší hranaté, tak celkem by to na 5 porcí pro dospělého dalo.