Od sousedky jsem dostala parádní třešně, které chutnaly naprosto božsky. Bylo jich dost na svačinu i nějaký ten koláč. První mě napadla bublanina. Můj muž prohlásil, ať udělám takovou tu bublaninu z palačinkového těsta. Clafoutis je právě taková bublanina a třešňové clafoutis, to je naprostá francouzská klasika. Můžete použít ale i jiné sezónní ovoce, takže se recept opravdu hodí. Je to velká lahůdka, spíš než bublanina nebo buchta je to jakýsi nákyp. S dobrými třešněmi hotové nebe v hubě. Dezert je skělý i proto, jak je velmi rychlý. Během chvilky máte umíchané těsto, pak už jen počkat, až se clafoutis upeče.
Tenhle recept na chřestový salát mi přistál v newsletteru od DL, má ho na svých stránkách čerstvě publikovaný. Hned jak jsem ho viděla, jsem věděla, že to bude bomba, a že jej rozhodně musím zkusit. Počkala jsem si, až se vynoří nové pazochy a pustila jsem se do práce. Maličko jsem si recept upravila, resp. zjednodušila, protože do něj patří vařená vejce a já měla hromádku míchaných vajíček (výjimečně i se šunkou, ale to ničemu nevadilo), co nám zbyly od snídaně. Neměla jsem celého půl kila chřestu. Ale salát jsme si ve 3 dali jako přílohu ke grilovanému masu a úplně nám toto množství stačilo. Salát je naprosto famózní, snědla bych ho celý sama. Pokud máte chřest rádi, tohle je rozhodně recept, který musíte vyzkoušet.
Nedám si s fazolemi pokoj. Sklidila jsem další misku, tak jsem zase vymýšlela, co s nimi udělám, abych je vařila čerstvé neboli do půl hodiny. Od sousedky jsem dostala kus kachny, tak jsem si řekla, že to udělám všechno pěkně dohromady. Fazole můžete samozřejmě použít z konzervy. Já jsem těch mých čerstvých měla do půl kila. Abych měla jídla více, přidala jsem jednu konzervu sterilované cizrny. Cassoulet je francouzský fazolový kotlík a tohle jídlo si myslím, je mu dost podobné. Jde o jeden z těch pokrmů, co každá rodina vaří po svém, takže směle do toho. Vyzkoušejte cassoulet, improvizujte a užijte si jej. Je to parádní podzimní jídlo, které je pro chladné plískanice těchto dní jako dělané.
Číst dál..
Středomořské pečené fazole
Miluju všechny luštěniny, ale fazole navíc můžu i pěstovat a to je veliká radost. Letos se mi poprvé podařilo vypěstovat víc než jen osivo na další sezónu. Není to sice nějaké závratné množství, ale pokud sami pěstujete, tak mi rozumíte. Fazole jsem si mohla i nasušit na vaření v zimě. A nejen to, jak jsem manická zahradnice, vysela jsem ještě jednu rundu fazolí v průběhu léta. A to může vyústit jedině v to, že nestihnou optimálně dozrát. Postupně ty jen trochu baculaté lusky sklízím, protože tam nebožáci leží na sobě a některé se pak začínají kazit. Tím pádem se mi doma sešla pěkná krabička fazolí, které nejsou vhodné na sušení, protože prostě nejsou zralé. Jde ale o druh, který lze použít jak na lusky, tak na fazole. Takže jsem se rozhodla z těchto fazolí uvařit jídlo. Velkou výhodou čerstvě vyloupaných fazolí je, že jsou uvařené do měkka za zhruba 15 minut, menší i dříve. A taky jsou vážně moc dobré. Zvažovala jsem je jen prostě uvařit a sníst, protože na to jsou fazole úplně skvělé. Ale pak jsem si řekla, že si to trochu víc užiju a rozhodla se upéct něco chuťově bohatšího. Jídlo je to ovšem stále velmi jednoduché a přitom tak skvělé. Středomořské pečené fazole jsem takto pojmenovala, protože jsem použila oregano, tymián a rajčatovou omáčku.
Alsaský cibulový koláč
Tenhle koláč jsem dlouhá léta nejedla. Nedávno jsme jej dostali a moc mi chutnal. Čili uzrál čas se do něj pustit. Nezeptala jsem se Marušky, která koláč pekla, přesně na postup. Říkala ale, že do cibule dávala vyvařit víno. To mě upoutalo, protože cibule byla úžasně voňavá a lahodná, při tom i mírně pikantní, zkrátka dobrota. Alsaský cibulový koláč je velmi snadný na přípravu, je prostý a přitom tak luxusní.
Ratatouille je naprosto dokonalé jídlo, kde využijete letní zeleninu. Jednoznačně získalo na popularitě po uvedení stejnojmenného animáku, který se mimochodem opravdu povedl. Ve Francii patří ratatouille k tradičním pokrmům a existuje spousta obměn a variant. Já jsem se neubránila před lety vyzkoušet i tu filmovou verzi s dokonale vyskládanými plátky zeleniny. Našla jsem si tenkrát na internetu přímo recept na Remyho ratatouille. Jídlo bylo dokonalé, ale strašně pracné. Teď už se s tím nepářu a většinou veškerou zeleninu opeču, přidám rajčatovou omáčku, bylinky, česnek, dochutím, dám do trouby a peču, dokud není směs trochu více vypečená, protože tak mi chutná nejvíce. Nedávno jsem ale narazila na verzi do sklenice (zde) a to mě nadchlo. Hned jsem věděla, že se inspiruji a podobnou verzi vyzkouším.
Když máte jahody, máte uvařenou marmeládu, byl dort, byly knedlíky (ty u nás zatím ne, ale teď momentálně jsem byla víceméně doma sama, tak to tedy nepřipadá v úvahu, že bych si motala knedlíky), jíte ke svačině misku jahod, tak vymýšlíte, co dál. Já tedy ano a tím pádem muselo i na profiterolky s jahodami dojít. Co může být lepšího, než lehoučké, tenoučké těsto naplněné šlehačkou a jahodami. I teď se mi sbíhají sliny.
Kdysi dávno 🙂 se u nás doma objevila malá kuchařka pohlednicového typu s francouzskými domácími recepty od paní Vlasty Lavalové, která ve své krátké předmluvě (tu jsem si přečetla až teď) píše, že se po válce vdala do Gaskoňska a začala se seznamovat s francouzskou kuchyní.