Jehněčího, které je samozřejmě na Velikonoce volba č. 1, mám v mrazáku dost, ale koupila jsem kachnu, tak jsem s ní musela nějak naložit. Manžel se už párkrát vyjádřil, že by si dal šoulet. JIstě, typicky Velikonoční jídlo to není, ani kachna není typický pernatec do šouletu. Ale když jsem začala pátrat po receptu ve stylu traditional cholent recipe, nestačila jsem se divit. V podstatě tipuji, že to bude – co oblast nebo možná dokonce co rodina, to jiný tradiční recept. Základ jsou luštěniny, nejčastěji hrách a kroupy, ale i fazole a kroupy nebo v podstatě cokoli jiného. Dále se přidávají brambory a pak samozřejmě husa, ale i kachna, kuře nebo i hovězí. Takže jako inspirace super, ale nakonec jsem si recept ušila na míru tak, jak jsem věděla, že nám bude chutnat. A chutnal. Pekla jsem s fazolemi, kroupami a kachnou, přidala jsem i skleničku domácí rajčatové omáčky (trocha protlaku byla v mnoha receptech), protože mi tam zkrátka pasuje. Nakyslá omáčka udělá v celé kombinaci velkou službu, pokrm odpíchne a odlehčí, protože nebudeme si nic nalhávat, budete mít mastnou bradu. Ale fakt to stojí za to. Navíc zase příprava podle mého gusta, trochu práce na začátku a pak ať si to dělá, co chce, za necelé 4 hodiny stačí dojít k troubě. Mezitím můžete nakouknout jen ze zvědavosti, rozhodně vás u pečení není potřeba. Dokonce kdybych nezapomněla namočit ráno fazole, mohla jsem péct ještě volněji přes noc.
Continue ReadingUzené kuře je naprosto geniální pokrm na cesty. Poprvé nám tenhle tip dali naši domácí v prvním ubytování na naší loňské cestě po Novém Zélandu. Byla to skvělá inspirace, sama bych jej asi v obchodě nevyhledala, běžně uzené v podstatě nekupujeme. Tím spíš lze občas udělat výjimku. Zejména na Zélandu, kde je opravdu celkem draho, uzené kuře koupíte za pár dolarů a připravíte z něj hned několik jídel. Předpokládá to samozřejmě lednici po ruce přes noc, druhý den dojíte zbytek (pokud cestujete alespoň 2, tak je to akorát). Jsou z něj skvělé sendviče, nebo si koupíte jen salát a bagetu a třeba si dopřejete malou majolku a zaručuji vám, že si pochutnáte. Teď jsem kuře koupila v Provence na cestu domů. Čekal nás celý den v autě, 15 hodin cesty 🙁 s tím, že pokud bychom to nedali, odpočineme si a pojedeme dál. Neměli jsme čas zpátky cestovat s delší pauzou. Kuře jsem obrala a udělala 2 balíčky. Jeden jsme snědli cestou právě se salátem a majonézou (ta francouzská by se dala jíst jen tak, jak je dobrá. Ale zdatně jí sekunduje francouzská majonéza, co mají v tematickém týdnu v Lidlu). Cestu jsme zvládli na jeden zátah, takže jsme dojeli v noci. Doma nic k jídlu a hladoví chlapci. Takže druhý den byla tahle vynikající krémová omáčka s uzeným kuřetem a cuketou (kromě dvou asi metrových jsem po týdnu na záhoně našla i nějaké menší přiměřené velikosti).
Vlastně nejde ani tak o kuře, jako o kuřecí porce a je jedno, jestli budete mít jen prsa nebo jen vykostěná stehna. Já jsem koupila na trhu půlku farmářského kuřete, tak jsem měla půlku prsíček a vykostila jsem na 2 menší porce stehno. Prsa jsem nechala vcelku. V lednici mi zbyly 2 malé krabičky krémových žampionů, tak jsem se rozhodla to spojit. Prsa už dlouho dělám jen tak, že je opeču na pánvi dozlatova a pak dám do horké trouby na 15 – 20 minut podle velikosti dopéct. Nikdy se mi nestalo, že by pak byla suchá. Rozhodla jsem se, že tuto úpravu trochu rozšířím o kombinaci s houbami a smetanovou omáčkou. Výsledek byl skvělý, moc jsme si pochutnali. Celá příprava na to, jak dobré jídlo máte, byla velmi jednoduchá. Výborné na tomhle receptu je, že se dá lehce uvařit i pro více lidí. Já jsem měla poměrně hodně hub na množství masa, ale houby tak tvořily na talíře vlastně další přílohu. Pokud dáte hub relativně málo, budou součástí omáčky.
S čím budete zapékat, je v podstatě jen na vás, možností je plno. Já jsem se chystala na hlívu, brokolici, zbytek kuřecích paliček (jen maso, kosti jsem hodila do polévky). Měla jsem ale ještě asi 200 g malých žampiónů, tak jsem je nakonec použila místo hlívy. Zapečené krémové těstoviny jsou skvělé, velmi variabilní jídlo a to co do použitých surovin, tak i do množství. To je na nich to nejlepší. Pokud potřebujete jídla hodně, přidáte všeho. Dají se ale stejně snadno připravit i pro dva. Já všeho mám vždycky více, protože si nosíme obědy do práce. Takže u nás nikdy nic nezbude, a když, tak to skončí připravené v mrazáku na pozdější expedici. Takže moje dnešní porce by byla tak pro 5 – 6 lidí, podle jejich žravosti.
Zelí s jablky jako skvělá příloha
Během svátečních dnů v prosinci jsme pojedli jednou v restauraci, a když už byl ten vánoční čas, tak jsem si dala naprostou přežírací klasiku neboli husu s červeným zelím. Znáte to. Zelí bylo ovšem famózní, ani bych k němu nepotřebovala husu, mohla bych mít plný talíř té voňavé dobroty. Bylo kořeněné a podle mne ještě dochucené nějakou kyselou marmeládou. Já jsem se teď neudržela a koupila 2 krásné hlavičky špičatého bílého zelí a řekla jsem si, že by se mi tak líbila stejně pikantní chuť. A protože zelí bylo bílé, napadlo mne, že jej připravím s jablíčky, co mám ještě v zásobě. Zelí s jablky jsem tolik nekořenila, protože jablíčka sama o sobě dodala bílému zelí tak výbornou chuť, že už to nebylo třeba. Zase bych si vystačila jen se zelím. Ale nevařila jsem jen pro sebe a zelí by na ostatní nezbylo, tak jsem upekla kus krůtího stehna, co jsem vylovila ze zásob. Continue Reading
Zase jedno vaření, které nebylo v plánu, lépe řečeno původně jsem myslela, že krůtí prsa, co jsem rozmrazila na řízky, se snědí během víkendu. Ale události šly jinak a nakonec jsme i s návštěvou jedli na výletě. Tak jsem přemýšlela, co s masem, které jsem už měla v mrazáku balené po 2 plátcích, aby se kluci mohli případně sami uvařit, když nebudeme doma. Navíc jsem věděla, že následující 2 dny je nesníme. Rozhodla jsem se proto zkusit pečené kuličky z mletého masa. V lednici mi pak v pohodě vydržely a třetí den jsem jen udělala omáčku, kuličky v ní prohřála a podávala se soba nudlemi. Krůtí kuličky v teriyaki omáčce nemusíte samozřejmě připravovat takhle krkolomně, ale jen pro inspiraci píšu celou anabázi, protože doufám, že nejsem sama, komu se občas příprava resp. plánování vymkne z rukou.
Nedám si s fazolemi pokoj. Sklidila jsem další misku, tak jsem zase vymýšlela, co s nimi udělám, abych je vařila čerstvé neboli do půl hodiny. Od sousedky jsem dostala kus kachny, tak jsem si řekla, že to udělám všechno pěkně dohromady. Fazole můžete samozřejmě použít z konzervy. Já jsem těch mých čerstvých měla do půl kila. Abych měla jídla více, přidala jsem jednu konzervu sterilované cizrny. Cassoulet je francouzský fazolový kotlík a tohle jídlo si myslím, je mu dost podobné. Jde o jeden z těch pokrmů, co každá rodina vaří po svém, takže směle do toho. Vyzkoušejte cassoulet, improvizujte a užijte si jej. Je to parádní podzimní jídlo, které je pro chladné plískanice těchto dní jako dělané.
Continue Reading
Ještě lépe řečeno lepkavé trhané krůtí. Je to jedna z nejlepších úprav masa, co znám. Ale zapomeňte na rychlovku. Peče se hodně dlouho a pomalu při nižší teplotě. Taky tedy nepočítejte, kolik vás ten kousek masa přijde na propečené energii :-). Už dávno jsem tohle přestala řešit, protože pomalé pečení je moje hodně oblíbená metoda. Chcete si pochutnat? Tak nic neřešte. Pomalu pečené trhané krůtí maso se výborně hodí třeba do burgeru, do tortilly, můžete si na něm pochutnat s jakoukoli kaší nebo těstovinami či chlebem. Je to úplně jedno, protože je to lahůdka, která toho moc okolo nepotřebuje, na druhou stranu je pikantní a výrazná díky omáčce a výborně se hodí i do různých kombinací. Já jsem pekla velké krůtí stehno.
Jednoduchá a výborná. Někdy se až musím smát, když si uvědomím, proč vlastně jsem uvařila to a ono, co mě zrovna vedlo ke konkrétnímu jídlu. Tato kuřecí polévka je typický příklad. Nevím, jak vy, ale já jsem jako dítě nesnášela petržel nebo libeček do polévky. Moje babička ho velmi ráda používala. Nepamatuji si, kdy nastala ta změna, že se všechny tyhle chutě obrátily. Když jsem na zahrádce trhala libeček, abych ho babičce trochu dovezla, dostala jsem nezřízenou chuť na polévku, hned jak jsem tu jeho typickou vůni měla pod nosem. Proto jsem si druhý den koupila kuře (měli v bio kvalitě, tak nebylo co řešit) a vývar jsem si dala vařit. To je myslím ten správný výraz, protože když vařím vývar, tak to obvykle není jediná činnost, kterou vykonávám. Dopadne to tak, že vývar je na plotně a já celé odpoledne dělám na zahradě a na polévku si ani nevzpomenu. Vím, že nemusím, nic se nestane, když budete vyvářet klidně i 3 hodiny. Podotýkám, že tento recept je čirou inspirací, variací na polévku je nepočítaně a je jen na vás, co budete chtít do samotné polévky přidat.
Výborné, rychlé, skvělé jídlo. Tahle večeře se vážně povedla. Protože jsem nevařila jen pro sebe, tak jsem ještě přidala opečená kuřecí prsa navrch, ale pokud chcete, klidně je můžete vynechat. Koupila jsem brokolici a vymýšlela co s ní, abychom neměli z jídla pocit, že to bylo jen zdravé :-). Mám ráda, když to na jídle vlastně nepoznáte a plnohodnotně si pochutnáte. Navíc je skvělé, že bulgur s brokolicí, cizrnou a kozím sýrem můžete připravit klidně v podstatně větším množství, jednoduše jen dáte víc ingrediencí a budete mít výbornou přílohu třeba na zahradní grilovačku s přáteli.