Sklízím! Konečně po čtyřech letech první skutečná úroda, kterou můžeme spořádat. Ještě se tedy trochu krotit budu, ale už to stojí za to. Narostl nám krásný chřest. Některé pazochy jsou tenčí, některé už pěkně macaté, nejspíš je to rozdílem u samčích a samičích rostlin. Pěstuji chřest na zeleno, nemám hroby ani neschovávám. Takhle je to pro mně schůdnější, prakticky bez práce, navíc nám zelený víc chutná. Úplně nejlepší je hned nad záhonem, jak sklidím, tak sešrotuju. Křehký, šťavnatý, neskutečně lahodný. Pěstovala jsem pomalu ze semínek, krůček po krůčku a čekání se rozhodně vyplatilo. Určitě se toho nebojte. Nemusíte mít ukázkové chřestýše, nikdo vám je nebude známkovat, kromě trpělivosti toho moc potřeba není. Bulgurový salát s chřestem a tuňákem je vlastně naše první chřestové jídlo tuto sezónu, když teda nepočítám vlastní pastvu.
