Nestihli jsme čočku připravit na Nový rok, měli jsme tolik jídla, že nebylo třeba vařit, což jsem s radostí uvítala. Ale přeci jen jsem na ni měla chuť. Čočka se zeleninou jeskvělé rychlé jídlo, zejména pokud jste v létě byli pilní jako včelky a připravili si sterilovanou omáčku z rajčat, nějakou formu letní pečené zeleniny do skleničky nebo pastu z pečených rajčat. Já jsem pilná byla a teď můžu sklízet plody své práce. Použila jsem jednak omáčku z rajčat a jednak ratatouille na zimu, kterou jsem si zavařila (inspirace zde a zde a zde)
Po pravdě, jedli jste už nevoňavé curry? Já ne, už samotná podstata curry jídel je ve spoustě voňavého koření, které jej dělá tak neodolatelným. Tohle curry je obzvláště jednoduché, potřebujete skutečně jen koření, které je dnes už běžně dostupné. Se všemi ingrediencemi postupně použitými nakonec voňavé jehněčí curry vykouzlíte. A pokud ne jehněčí, sáhněte klidně po kuřecím nebo krůtím mase.
Výborná vegetariánská verze chilli con carne, tentokrát tedy bez masa. Ale pochutnáte si na něm úplně stejně, chuť je naprosto plnohodnotná, bez chybičky. Zeleninové chilli mě nadchlo. Hrozně mě baví hledat bezmasé verze oblíbených pokrmů tak, abyste se neochudili o zážitek z jídla. Zkrátka zeleninové chilli zkuste, teď ve studených a sychravých dnech vás pikantní směs parádně zahřeje. Navíc vaření je velmi snadné. Já jsem tentokrát došla k tomuto jídlu hodně velkou oklikou, ale to se mi občas stává. Úplně původní impuls k řetězení nápadů dal litr kuřecího vývaru, který jsem měla asi 2 dny uvařený a už jsem jej musela nutně použít. Potřebovala jsem ale vydatné jídlo, polévka by mi nestačila. Už si ani nepamatuji, jak jsem se dopracovala až k zeleninovému chilli, ale mělo to tak být, protože jsme si moc pochutnali a určitě jsem jej navařila naposledy.
Jednoduchá a výborná. Nejlepší je, když už vaříte fazole, uvařit celé balení a pak jej využít na více jídel. Na fazolovou pomazánku vám bude stačit trochu, odhadem tak polévková miska. Je výborná jen tak na chleba, ale můžete z ní připravit i chlebíčky či jednohubky. To jsem tentokrát udělala i já. Jsou zdravé a moc dobré.
Výborný salát, který je spíše hlavním chodem, ať už jako lehký oběd nebo večeře. Já jsem měla ještě misku uvařeného čiroku, tak jsem použila ten. Ale můžete jej připravit podle libosti třeba s kroupami, špaldou, ale i s kuskusem nebo bulgurem. U mne to začalo nákupem granátových jablek, která mi připadala velmi pěkná, tak jsem je zkusila. Dalším krokem k receptu byl plný plech pečené dýně. Řekla jsem si, že nastal ten správný čas na dýni. Nakrájela jsem jich několik menších a pak jsem vařila a pekla také více různých jídel s použitím dýně. To sami poznáte. Většinu dýně jsem zpracovala na pyré a to dále použila. Do tohoto jídla jsem ale dýni nechala celou a jen ji nakrájela na kostky. S těmi jsem pak dále pracovala. Teplý obilninový salát s pečenou dýní a granátovým jablkem byl vlastně výsledkem kombinace momentálně dostupných surovin.
Jde vlastně variaci na Baba Ganoush, tradiční předkrm kuchyně Blízkého východu. A je to ohromná dobrota, jejímž základem jsou řádně upečené lilky. Moje verze není úplně přesná, je to v lehké úpravě. Nemám totiž moc ráda tahini, neboli sezamovou pastu. Zkrátka mi v jídle nechutná, vnáší tam trochu hořkosti a pro mne pachuť, která mi nejede. V jedné restauraci jsem ale ochutnala lilkový dip s jogurtem a to jsem se rozhodla taky vyzkoušet. Dip z pečeného lilku s přidaným jogurtem je celkově trochu jemnější, odlehčená verze známého příbuzného.
Je to tu, už zase začínáme uklízet zahrádku a záhony pomalu chystat na zimu. Zatím pomalu, ale ono to nějaký čas zabere. Den se krátí a večer je pěkná zima. Takže, jak chybí čas, zůstávám tam déle a že je sucho, tak nakonec ještě něco málo zalívám a mám mokré ruce i nohy. Odpoledne bylo přece hezky, takže jsem nalehko, naboso jen v žabkách. A je mi zima. Povedlo se mi velmi vydatně při tom zahradním úklidu vystydnout. A já tedy rozmrzám velmi špatně. Mám ale ještě pořád bedýnku plnou. Je nakonec dobře, že mi s konzumací pomáhají moji hlodavci. Rozhodně jsem sela víc, než dokážeme spotřebovat, ale to přikládám stále ještě nedostatečným zkušenostem a věřím, že průběžným laděním množství i odrůd se budu postupně zlepšovat. Takže, co je po tomto obsáhlém úvodu třeba jiného, než polévka na zahřátí, že?
Muhammara je papriková pasta s mletými vlašskými ořechy. Je součástí syrské kuchyně a podle wikipedie pochází z Aleppa. Já jsem ji poprvé ochutnala v restauraci a od té doby ještě několikrát. Nemůžu se jí nabažit, podobně jako hummus z cizrny je i muhammara pasta těžce návyková. Vynikající právě jako předkrm, ale pokud sestavujete orientální jídelníček pro hosty, může se pak přijídat i k ostatním pokrmům. Chuťově je naprosto nedostižná. Nevím, jak přesně ji připravují v restauraci (nejspíš dosti tradičně), ale hledala jsem a hledala, až jsem několik receptů našla. Zvolila jsem z důvodů časové tísně ten nejrychlejší, tedy s využitím pečených paprik sterilovaných. Jinak se papriky pečou před přípravou.