Pokud máte rádi mák, tak koláč určitě zkuste. Je opravdu hodně makový, dalo by se skoro říct, že výhradně. Ale to úplně pravda není, jsou v něm ještě mleté mandle. Ale mák je jednoznačně dominanta. Navíc není mletý, jak jsme většinou zvyklí v našich koláčích. Koláč je přirozeně bezlepkový. Slazený je nerafinovaným třtinovým cukrem Muscovado a to mu dává karamelový, aromatický nádech. Jako spousta jiných bezlepkových koláčů, kde není přidaná ani bezlepková mouka, je trochu vlhčí a žvýkavý. Nám tenhle makový koláč s mandlemi moc chutnal. Jediná jeho nevýhoda je, že vám po něm zůstane puntíkatý úsměv, takže doporučuji konzumovat raději doma s následnou možností zasáhnout.
Opět tu máme jedno jídlo z kategorie rychlovek, je ovšem také mimořádně chutné. Jak už to tak bývá, i cizrna se smetanovým mangoldem vznikla doslova za pochodu, částečně ze zbytků, dalo by se říct. Smetanový mangold jsem měla v lednici, dělala jsem jej synovi ke špagetám a zbyla mi necelá vanička od zmrzliny, mohlo ho být odhadem asi půl litru. Nechtěla jsem nám k němu dělat těstoviny, tak mě napadla cizrna (sterilovaná, když je to rychlovka). Jen jsem ji trochu pomohla česnekem, chilli papričkou a římským kmínem. Pokud nebudete mít po ruce čerstvý nebo (jako já) mražený mangold, klidně použijte špenát.
Salát jsem si vymyslela, když mi zbyla malá miska brambor vařených ve slupce. Nevěděla jsem, co s nimi, na nic velkého to nebylo. Navíc jsem měla doma zralé avokádo, ale ne kukuřičné tortilla chipsy, které máme rádi ke guacamole. Proto jsem si řekla, že to zkusím, brambory a avokádo jdou velmi dobře dohromady, chuťově si neškodí. Bramborový salát s avokádem tak, jak jsem jej připravila, nemá přesný rozpis ingrediencí, napíši sem, kolik jsem použila já, ale je to na vás, kolik čeho máte, tolik toho dáte. Sami můžete zkoušet, co vám bude nejvíce vyhovovat a recept si upravit podle sebe. Už teď mě napadají další kombinace, tak se do toho s klidem pusťte taky. Salát stojí za to, je výborný a osvěžující.
Výborné jemné jídlo, které můžete zkusit, pokud vám zbyla pečená dýně nebo i dýňové pyré. Krémovou strukturu i chuť dodáte čerstvým sýrem, třeba kozím. Dýňové krémové risotto má kromě delikátní chuti i skvělou barvu. Dýně nepotřebujete moc, stačí vám zhruba hrnek pyré nebo rozmačkané pečené dýně. Risotto jsem doplnila mušlemi, které jsem měla mražené, vyloupané na malém tácku.
Polníček na záhonech stále vesele dorůstá, tak jsem si říkala, že by to chtělo nějaký salát. Měla jsem zrovna čerstvá vajíčka, tak jsem je přidala. Pak už jen něco pikantnějšího, jako třeba modrý sýr a kousek sušeného prosciutta a bylo to. Tekutý žloutek z vajíčka spolu s olivovým olejem a kousky sýru udělali skvělý dresink. Salát byl opravdu báječný a moc jsem si na něm pochutnala. Já jsem si jej dala k sobotní snídani, byl zrovna hezký slunečný den, já byla sama doma, tak jsem měla chuť na něco hodně dobrého, čím bych se potěšila a nebylo mi doma smutno. Salát se ztraceným vejcem tohle všechno do puntíku splnil. Musela jsem v neděli ráno dělat druhou rundu, protože když můj drahý manžel viděl fotky na instagramu, kam jsem jednu hned vrhla, dožadoval se svých práv :-).
Nemůžete navštívit Nový Zéland a neochutnat Pavlovu. Dezert, o jehož vynález se přou místní s Australany. Na Zélandě je teď ještě léto, tedy optimální čas na návštěvu. Asi také jeden z důvodů, proč byl televizní program plný dokumentů o této nádherné zemi. Po návratu mi babička hlásila, co toho viděla a ať se podívám na tohle a tamto a kdy že to budou opakovat. Vzhledem k tomu, že jsme beztelevizní domácnost, tak se koukání nekonalo. Ale nebylo to třeba. Nový Zéland, to je nemoc na celý život. Je jasné, že jsme tam nebyli naposledy. Kdybych se neměla těšit na další návštěvu, tak vážně nevím. Samozřejmě jsme si doma sjeli filmový maraton všech tří dílů Pána prstenů. Zkrátka jsme tomu kouzlu Zélandu propadli, ať jsme chtěli nebo ne a my jsme chtěli. Pokud patříte k těm, kdo o cestě na Zéland sní a uvažují, tak neváhejte ani chvíli, budete bohatě odměněni. Číst dál..
Výborné a chutné díky semínkům v receptu, které se při pečení opraží. Semínkové bezlepkové krekry jsou křehké a křupavé, moc nám chutnali. Můžete si je dát jen tak k vínu, ale i jako zdravou svačinku. Nebo si je zabalit na cesty jako energetickou křupku. Na přípravu nejsou složité, jen je třeba trošku speciální zacházení s poněkud drobivějším a na druhou stranu i mírně lepkavým těstem. Pokud ale budete těsto válet mezi 2 vrstvami potravinové folie, půjde až překvapivě snadno vyválet na tenko. Rozhodně tyhle krekry stojí za vyzkoušení.
Z krůtích křídel až tak snadno větší jídlo nepřipravíte. Ideální je, pokud jich máte více. Bez problémů z nich ale můžete uvařit jídlo, kde se maso natrhá na menší kusy a podává třeba s rýží, těstovinami nebo nějakou obilninou a zeleninou. Pomalu pečená krůtí křídla vám spolu s výpekem zahrají v jídle první housle, jejich chuť bude nepřekonatelná a pak ani nepotřebujete masa moc.
Jednoduchá a nádherně voňavá polévka. Mám hrozně ráda pomalinku opékanou a lehce karamelizovanou kořenovou zeleninu s rozličným následným použitím. Petrželový krém je polévka, kterou připravíte velmi snadno, netrvá to ani dlouho. Bílé fazolky jsem měla uvařené, tak jsem misku použila do polévky, část jsem rozmixovala s petrželí a část pak nechala vcelku, mám ráda, když je v polévce i něco k zakousnutí.
Obdobnou kombinaci jsem poprvé ochutnala v restauraci a byla jsem nadšena. Pikantní a kořeněné jehněčí s lahodnou chutí cizrnového hummusu. Ten já miluji naprosto nekriticky, mohla bych ho mít každý den. Na podzim mi podobný recept přistál v newsletteru mého od oblíbence Davida Lebovitze – zde. Neměla jsem zrovna čas ani jehněčí po ruce a tak jsem dala ideu k ledu. Ale teď to ve mně uzrálo a hummus s jehněčím ragú jsem připravila. Recept jsem si trochu upravila, doplnila jsem pár drobností. Změnila jsem i pracovní postup a ragú jsem po přípravě na plotně svěřila troubě, aby se propeklo k dokonalé chuti.