Tentokrát jsem pro změnu zkusila naplnit kulaté cuketky masovou směsí chilli con carne. Tenhle recept není nic objevného a dávám jej sem především a jen pro inspiraci. Takže – chilli con carne zapečené cuketě.
Nejnovější recepty
Vůbec jsem neměla v úmyslu připravovat houby. Žádné totiž nemám. U nás nerostou a s tím nic nenadělám. Asi jsem opravdu moc nezlobila a byla jsem za to odměněna. Byli jsme se s mužem projít, krásná podvečerní vycházka, červánky. Sluníčko se konečně po celém dni deště objevilo. Sice až večer, ale aspoň něco. A tam na mě čekal, volal mě a vábil jako bludičky na blatech. Krásný křemenáč, myslím, že jsem tak hezkého ještě nikdy nenašla. Celou druhou půlku cesty jsem hřiba hrdě nesla kloboukem vzhůru. Ať všichni vidí, jak se sbírají houby :-). Sice to byla moje jediná letošní houba, ale to už není třeba rozmazávat. Už jsem přemýšlela co s ním, protože přeci jen, i když to byl parádní kousek, je to jen jedna houba. Nakonec jsem se rozhodla, že to bude právě krémová houbová omáčka, měla jsem na ni jednak chuť, jednak jsem jí mohla udělat tak akorát pro tři, neb starší chlapec volal, že nedorazí a právě on houby nejí, takže tím bylo vše vyřešeno. Continue Reading
Vyráběla jsem ho už loni a moc mi chutná. Je super jako příloha, ale naprosto nedostižné do sendvičů a zapečených chlebů nebo do různých wrapů. Loni jsem jej připravovala inspirována různými recepty. A samozřejmě jsem nenašla poznámky nebo spíš papírek, na který jsem si psala složení. Ale víceméně jsem si zhruba pamatovala, jak jsem své chutney z červené řepy dělala, tak jsem to letos udělala trochu zodpovědněji a poznámky rovnou převádím do příspěvku. Postupně docházím k tomu, že blog je taková moje kuchařka a už celkem nahrazuje moje hromady papírků a poznámek, podle kterých jsem vařívala. Znáte to, přesně víte, jakým písmem a na jakém papírku recept máte, víte i kde ho míváte v sešitě vložený, ale jako na potvoru tam zrovna není…Tak od tohoto problému blog velmi dobře pomůže. Sama jsem si ani nemyslela, že i pro mne bude tak prakticky využitelný, ale je to tak. Takže chutney z červené řepy pro časy budoucí.
inspirace ze světak zakousnutípečivosladká jídla a dezertysnídaně
Kořeněný švestkový koláč s polevou – láska na první pohled
Recept na tenhle báječný koláč mi nedávno přistál v mailu. Odebírám newsletter z blogu Davida Lebovitze (recept zde), o kterém jsem tu už psala. Je to můj oblíbený food blogger, jeho blog rozhodně stojí za návštěvu. Svého času jsem jej sledovala velmi pravidelně. Teď nemám čas na žádné lelkování, tak jsem ráda, že aspoň díky newsletteru se mrknutím oka dozvím, co je nového a většinou ani nezvládnu podrobněji číst. Ale občas, a to byl právě případ i tohoto koláče, neodolám a hned čtu. A tady jsem věděla, že je můj, koláč. Byla to láska na první pohled, je v něm všechno, co mám ráda, navíc v úžasné kombinaci. Byla jsem napnutá, jestli láska přežije první pečení. Ano. Kořeněný švestkový koláč je výborný, luxusní. Neuděláte chybu, ani když jej připravíte jako slavnostní pohoštění.
Toto bylo opět překvapení. Ač si opravdu poměrně poctivě popisuji balíčky, které svěřuji do péče našemu našlapanému mrazáku, tak se mi to občas nepovede. Měla jsem na papírku sice napsáno jehněčí kýta, ale balík na to nevypadal, byl navíc uložen v jednom pytli s balíčky jehněčího na mletí. Usoudila jsem tedy, že to budou nějaké kousky neboli maso ideální na gril na kebaby. Překvapením byla celá kýta bez kosti. Asi to znáte taky. Musela jsem změnit plán a rozhodla jsem se upéct jehněčí na zelenině a to zrovna té, kterou jsem měla sklizenou. Continue Reading
Ratatouille je naprosto dokonalé jídlo, kde využijete letní zeleninu. Jednoznačně získalo na popularitě po uvedení stejnojmenného animáku, který se mimochodem opravdu povedl. Ve Francii patří ratatouille k tradičním pokrmům a existuje spousta obměn a variant. Já jsem se neubránila před lety vyzkoušet i tu filmovou verzi s dokonale vyskládanými plátky zeleniny. Našla jsem si tenkrát na internetu přímo recept na Remyho ratatouille. Jídlo bylo dokonalé, ale strašně pracné. Teď už se s tím nepářu a většinou veškerou zeleninu opeču, přidám rajčatovou omáčku, bylinky, česnek, dochutím, dám do trouby a peču, dokud není směs trochu více vypečená, protože tak mi chutná nejvíce. Nedávno jsem ale narazila na verzi do sklenice (zde) a to mě nadchlo. Hned jsem věděla, že se inspiruji a podobnou verzi vyzkouším.
To není vtip. Ano, i pikantní tuřín můžete použít do sladké buchty. Koláč s tuřínem bych tedy nevymyslela. Ale když jsem pátrala po jeho uplatnění v kuchyni, vypadlo na mě hned několik víceméně původem amerických receptů na koláč. Rozhodla jsem se jej vyzkoušet a udělala jsem dobře. Většina receptů, co jsem četla, byla z kategorie – recepty našich babiček. Tuřín zkrátka patříval k tradičním odolným plodinám snášejícím chladné drsné klima. V Americe se mu říká swede nebo taky rutabaga. První název poukazuje na severský původ, říká se mu i Swedish turnips neboli švédská ředkev. Název rutabaga pochází také ze švédštiny. Každopádně drsné severské podmínky tuřínu prospěly a i tenhle recept nebo spíš nápad je jistě výsledkem snažení předků, kteří si chtěli svůj život zpříjemnit. Tak to tedy taky zkuste. Předsudky stranou a do toho.
Tuřínové placky jsou vlastně takové bramboráky bez brambor. Recept jsem v podstatě připravovala stejně jako bramborák. Tuřínové placky mají výbornou, aromatickou chuť. Tuřín sám o sobě má chuť velmi specifickou, lehce peprnou. Těžko se popisuje. Vznikl jako kříženec zelí a vodnice snad někdy v 17. století. Trochu voní i po křenu. Je fakt výborný. Navíc má jednu vlastnost, která na mé zahrádce je jednoznačně výhodou v konkurenčním boji různých plodin. Nežerou ji moji hlodavci. Zatímco mi téměř zlikvidovali úrodu červené a žluté řepy, tuřínu, který s nimi sdílel záhon, si ani nevšimli. Takže příští rok tuto zkušenost hodlám ověřit.
Další skvělý recept, kde můžete zužitkovat cuketu. Cuketové curry pickles jsem ochutnala letos při návštěvě našeho dávného drahého přítele Thomyho ve švýcarském Wallis. Po mnoha letech se nám podařilo zorganizovat čas a vyrazit na krátký výlet. Prožili jsme krásné dny s Thomym, který pro nás měl naplánované výšlapy v Alpách. To byla panoramata :-). Kromě toho ovšem byl Thomy výborný hostitel. Měl z nás velkou radost, protože jak říkal, nejhorší je, když se host nimrá v jídle. To jsme my tedy nedělali a moc jsme si na všem pochutnávali. Thomy moc dobře věděl, co připravit za jídlo jako zlatý hřeb večera. Když jsme před 25 lety poprvé ochutnali raclette, bylo to právě zde.
Cukety jsou zahradníkovo potěšení. Nezklamou a neúnavně dorůstají jedna za druhou. Předpoklad je, že je musíte mít rádi a tudíž nepatříte do kategorie strávníků, kteří jakékoli jídlo z nich komentují slovy: „Copak to dnes zase máme, není to moc zdravé?“. Taky takového doma mám. Já mám ale cukety ráda, můj muž je taky sní a pochutná si na nich. Ale musí to být opravdu jídlo s chutí. Cukety samy o sobě jí moc nemají, to jim ovšem v kulinářské úpravě dává velkou výhodu, protože vstřebají různé chutě od ostatních surovin. Letos jsem poprvé vysela i ty malé kulaté. Plněné sýrové cukety v tomto receptu jsou tedy premiérové. Mohli byste v klidu naplnit obsahem i normální menší cukety, s kulatými je ale pak jednodušší manipulace po upečení a jídlo taky dobře vypadá.