Další dýňová inspirace. Pokud už budete připravovat dýňové pyré, udělejte si jej víc a zkuste více receptů z dýně. Nebojte se zkoušet. Polévka, to je klasika, která nikdy nezklame. Ale možností je mnohem více. Tenhle dýňový chlebíček je sladký a hodí se výborně k čaji nebo kávě. Ale můžete si jej k snídani natřít máslem a medem nebo žervé. Luxusní je s kyselou marmeládou, u nás to byla tentokrát višňová a moc jsme si pochutnali.
Griessköpfli je oblíbený švýcarský domácí dezert. Poprvé jsme jej v této podobě ochutnali právě ve Švýcarsku u našich přátel ze stopování. To už je ale pravěk, ani se mi to nechce počítat, ale k 25 letům to bude. Sama jsem je dlooouhé roky nedělala. Teď jsem ale koupila v DM drogerii bio špaldovou krupici a nechtělo se mi “jen” vařit krupičku, i když ji mám moc ráda. Jak nejsem až tak na sladká jídla, tak kaše všeho druhu miluju. Vzpomněla jsem si ale právě na griessköpfli a bylo jasno. Navíc jsem ještě posbírala mističku posledních malin a měsíčních jahod, takže ideální kombinace s krupicovým dezertem byla na světě.
Už jsem pekla kde co a vyzkoušela opravdu spoustu věcí. I spoustu různých sušenek. Ale ještě nikdy jsem se nepustila do těch velkých, kulatých cookies, co jsou tvrdé na povrchu a žvýkavé uvnitř. Když jsme poprvé byli ve Starbucks kavárně, tak mi tam připadalo nejlepší úplně všechno, doteď to miluju. I když už sama vím, že jinde mají i mnohem lepší kafe, tak Starbucks je zkrátka to první, kde jsme něco podobného viděli. Nejrůznější druhy kdo ví čím vším ochucených káv. Když jsme si něco koupili, tak to bylo v ceně oběda, co bychom si tenkrát tak u nás v Čechách dali. A tím pádem jsme kolem sladkých muffinů a cookies, co tam měli, jen mlsně obcházeli. Takže i cookies jsou nostalgické vzpomínky. Teď už mě od prázdnin syn přemlouvá, ať je upeču. Konečně jsem doplnila zásoby a dokoupila mléčnou čokoládu, kterou tam on požaduje, protože hořká mu nechutná. Už nebylo zbytí.
Výborný a vláčný tenhle makový koláč, ideální k odpolední kávě. Když jsem byla malá, byl makovník velmi oblíbený. Dokonce i ten kupovaný nám chutnal. Nevím, jestli by mi chutnal i dnes. Ale s jistotou mohu říct, že pokud jste makoví, s tímhle koláčem neuděláte chybu.
Jako dítě jsem měla sušené fíky moc ráda. Exotické ovoce se nedalo vůbec sehnat, jen na Vánoce, kdy jsme se sestrou pravidelně mrzly ve frontě na banány, kubánské pomeranče a mandarinky u budky se zeleninou. Hodina stání, to nic nebylo a maximálně se mohlo vzít po kile. A to si ještě nejsem vůbec jistá, jestli od každého druhu. Je ale pravda, že od té doby a navždy mám vůni mandarinek spojenou s Vánocemi. A právě v té době se daly koupit i sušené datle a fíky. Ale čerstvé, to jsem ani netušila, jak vypadají. Ale punc něčeho výjimečného fíkům už taky zůstal. Vlastně je ani moc často nekupuji, nebývají totiž dost zralé a dobré jako tam, kde rostou. Teď jsem ale neodolala, už nějakou dobu jsem kolem nich v Lidlu kroužila a zdálo se mi, že jsou zralejší než jindy. Tak jsem to s nimi zkusila a vymyslela jsem pro ně tenhle jednoduchý a zároveň luxusní fíkový koláč. Jde přeci o fíky, tak ať to stojí za to.
Výborný koláč s korpusem s mletými mandlemi, který už sám o sobě je lahůdka. Navrch dáte ricottu a oblíbené nebo jednoduše zrovna dostupné ovoce a drobenku. Buď obyčejnou, ale stále dokonalou, nebo mandlovou, která z koláče hned udělá luxusní kousek. V podstatě není na tomhle koláči nic převratného, jen to, že je skvělý. Zkrátka mandlový koláč s ricottou a ovocem zkuste, k odpolednímu čaji či kávě.
Ostružiny jsou dary pozdního léta. Jsou nádherné a jejich barva je neodolatelná. Navíc jsou divoce rostoucí ostružiny velmi prospěšné našemu zdraví. Já jsem přípravy na ostružinový sirup začala tím, že jsem dostala krabičku nádherných ostružin ze zahrádky. Zvažovala jsem, co s nimi provedu. Nakonec jsem se rozhodla pro sirup, protože marmelád máme plnou komoru a zařekla jsem se, že už teď nové nebudu do polic přidávat. Takže jsem vyrazila na další dávku ostružin k potoku přes louku, neboť jsem usoudila, že jich budu potřebovat trochu více. Byla jsem úspěšná ve sběru. To já obvykle jsem, jsem totiž rozený sběrač. Jediné, malinké a zanedbatelné mínus bylo to, že v současných vedrech jsem vyrazila v šatičkách pod zadek. Neboli, mám nohy jak patchwork, co byste taky čekali od ostružin.
Vláčný, rychlý, jedlý. Nebojte se ho, tenhle koláč z cukety s kokosem a krémovou polevou je vážně dobrý. Jak už jsem psala, cuket je plno a tak stále hledám a vymýšlím recepty. Pojem cuketová buchta jsme doma dlouhé roky vnímali tak trochu jako nadávku :-). Ono to taky trochu bylo tím, že cukety tak, jak jsme se k nim dostali, byly půlmetrové kyje plné velkých semínek, bez valné chuti. Od té doby, co jsem zahradnice, se na to dívám úplně jinak. Jednak jsem odměněná za svou práci vlastní úrodou. A to všechny spřízněné duše chápou. A pak, sbírám cukety malé, jemné chuti. Takže si i ty malé kousky sním jen tak a je to vážně úplně něco jiného. Koláč z cukety s kokosem má navíc, jak název napovídá i chuť kokosu, pak je tam limetková šťáva a kůra a poleva je ze zakysané smetany s žervé.
Recept na tenhle báječný koláč mi nedávno přistál v mailu. Odebírám newsletter z blogu Davida Lebovitze (recept zde), o kterém jsem tu už psala. Je to můj oblíbený food blogger, jeho blog rozhodně stojí za návštěvu. Svého času jsem jej sledovala velmi pravidelně. Teď nemám čas na žádné lelkování, tak jsem ráda, že aspoň díky newsletteru se mrknutím oka dozvím, co je nového a většinou ani nezvládnu podrobněji číst. Ale občas, a to byl právě případ i tohoto koláče, neodolám a hned čtu. A tady jsem věděla, že je můj, koláč. Byla to láska na první pohled, je v něm všechno, co mám ráda, navíc v úžasné kombinaci. Byla jsem napnutá, jestli láska přežije první pečení. Ano. Kořeněný švestkový koláč je výborný, luxusní. Neuděláte chybu, ani když jej připravíte jako slavnostní pohoštění.
To není vtip. Ano, i pikantní tuřín můžete použít do sladké buchty. Koláč s tuřínem bych tedy nevymyslela. Ale když jsem pátrala po jeho uplatnění v kuchyni, vypadlo na mě hned několik víceméně původem amerických receptů na koláč. Rozhodla jsem se jej vyzkoušet a udělala jsem dobře. Většina receptů, co jsem četla, byla z kategorie – recepty našich babiček. Tuřín zkrátka patříval k tradičním odolným plodinám snášejícím chladné drsné klima. V Americe se mu říká swede nebo taky rutabaga. První název poukazuje na severský původ, říká se mu i Swedish turnips neboli švédská ředkev. Název rutabaga pochází také ze švédštiny. Každopádně drsné severské podmínky tuřínu prospěly a i tenhle recept nebo spíš nápad je jistě výsledkem snažení předků, kteří si chtěli svůj život zpříjemnit. Tak to tedy taky zkuste. Předsudky stranou a do toho.