Já miluji jablka a moje nejoblíbenější odrůda je Topaz. Kyselá jablíčka, voňavá, vydrží vám dlouho, skoro do jara. Jenže moc často je nevidíte. Já jsem dokonce vysadila strom, ale po loňské docela slušné úrodě na mladý stromek letos nebylo prakticky nic. Ale sehnala jsem je v malém obchůdku a hned jsem se začala těšit na nějaký nový koláč, co z nich připravím. Konečně jsem se po dlouhé pauze rozhoupala k přidání receptu sem na blog. Neplánovala jsem přestávku a už vůbec ne takhle dlouhou, od dubna jsem nic nepřišpendlila. Vůbec by mě nenapadlo, že mi dá tolik práce znovu začít. Jen jsem potřebovala trochu času urovnat si některé věci ve svém životě, které mě dlouhodobě tížily. Musela jsem udělat poměrně radikální změny a nebyla jsem v té době schopná v klidu tvořit. A pak, když už by to zase šlo, najednou jsem měla pocit, že už zpátky nenaskočím. Je evidentní, že mi blog sloužil jako jistý druh řekněme terapie a najednou byl klid a puzení jsem ze sebe nemohla vykřesat. Naštěstí mám mého drahého manžela, který mě stále ponoukal, proč tohle nevyfotíš a tamto, napiš tenhle recept. Tak s těmi jablíčky to přišlo. A recept…snažila jsem se vymyslet a nakombinovat něco super až jsem si uvědomila, že jeden z mých prvních receptů v letitém sešitě je apple pie. A nepekla jsem ho několik let, přitom jsme ho svého času mívali opravdu dost často a milovali jsme ho. Tak je to svým způsobem symbolické, nový začátek s jedním z prvních receptů.
inspirace ze světak zakousnutípečivosladká jídla a dezertyUncategorizedze života
Apple pie aneb jde se od začátku
