Moje verze je vlastně takovou inspirací a variací na ribollitu, protože jsem nepoužila jednu z hlavních ingrediencí, a to chleba. Byla jsem připravená, ale polévka byla tak hustá, že jsem jej zkrátka vynechala. Ribollita je tradiční toskánská polévka, která má četně obměn. Hlavní ingerdience v této lahůdce jsou malé bílé fazole, kapusta (v Toskánsku je to Cavolo nero, jejich typická a tradiční odrůda), rajčata (zkrátka zelenina) a právě starší chléb, kterým se opakovaně ohřívaná polévka (ri – bollita) zahušťovala. V Toskánsku jsme už byli několikrát a nikdy mi nezevšední. Tentokrát jsme si s mým věčně zaměstnaným mužem ukradli pár dní a jeli na krátkou dovolenou. Tu jsme si dokonale užili. Měli jsme štěstí na počasí, protože na konci října bývá chladno už i v Toskánsku. Toskánská kuchyně mě naprosto uchvátila. Neochutnala jsem ji poprvé, ale až teď, když jsem opravdu jedli jenom v hospůdkách a restauracích, jsem si uvědomila, jak je jednoduchá a poctivá. Nestalo se, že by nám nechutnalo. Ve všem vidíte čisté suroviny a tradice.
Potřebujete:
- ¼ celeru, použila jsem bulvu, pokud máte, dejte řapíkatý celer, pár kousků
- 1 velkou mrkev
- 3 stroužky česneku
- 2 menší cibule
- 1 vrchovatou polévkovou lžíci sekané slaniny nebo špeku. Koupila jsem si kousek pancetty v prodejně Gran Moravia, tak proto jsem ji použila. Můžete ji ale úplně vynechat, v základní verzi ani žádná slanina není.
- plnou polévkovou misku vařených bílých fazolek nebo jednu konzervu. Já jsem měla doma fazole navy, tak jsem vzala je. V receptech jinak používají cannellini, ale navy byly bezva. Mimochodem navy se fazolky jmenují proto, že byly jedním z hlavních zdrojů potravin amerických mariňáků v 19. a počátkem 20. století. Hezký příběh.
- konzervu sterilovaných rajčat. Pokud máte ale domácí omáčku tak ji rozhodně použijte. Já jsem posbírala zbytky došlých žlutých rajčat na parapetu, upekla je osolené, opepřené s tymiánem, olivovým olejem a propasírovala jsem je do polévky. Dala jsem tam asi 4 naběračky omáčky.
- misku natrhaných listů mangoldu, kapusty, případně špenátu
- sůl, pepř
- 1 ČL sušeného tymiánu
- velká hrst sekané zelené petrželky
- strouhaný tvrdý sýr parmazánového typu
Na olivovém oleji osmahněte pancettu a pak přidejte nakrájenou zeleninu, zatím bez česneku. Pomalu opékejte, až začne zelenina trochu vonět, přidejte česnek a tymián. Dejte fazole a rajskou omáčku nebo konzervu a promíchejte. Zalijte vodou, aby bylo vše akorát ponořené. Já jsem dolévala asi 1/4 – 1/2 litru. Osolte, opepřete. Když už je zelenina skoro měkká, dejte zelené listy a petrželku.
Polévka je dost hustá. Můžete dát vody trochu více. Pak přijde na řadu starší pečivo. V Itálii by použili bílé, ale myslím, že ani domácí kváskový chléb by polévce nemohl uškodit. Bude to pak jen jiná verze příběhu. Pečiva dejte tak hrst až dvě podle potřeby. Jak jsem studovala po návratu z Toskánska tradiční recepty, tak jsem často narazila na polévky, ve kterých by nestála jen lžíce. Zapíchli byste tam i vidle a ani by se nehnuly. Takže ani hodně hustá polévka není špatně. Já jsem ji tentokrát vařila pro děti a bála jsem se, že by se lekly drsně rustikálního charakteru polévky navršené do hromádky na mělkém talíři, proto jsem pečivo nepoužila. Mimochodem jim ribollita moc chutnala.
Servírujte posypané sýrem, petrželkou a zakápnuté olivovým olejem.
