Když byli kluci menší a už jsme bydleli na vesnici, dělávala jsem sirupy. Ať už z květů magického černého bezu, nebo meduňky či máty, všechny byly výborné. Teď už ale doma sirupy nepijeme, jsme zvyklí pít vodu. Tak šťávy moc nedělám, protože bychom je nestihli spotřebovat a to by byla škoda. Dělávala jsem hlavně právě sirup z bezových květů a musím říct, že velmi ráda. Samotná příprava sirupu mi chybí. Ale už jsem se trochu naučila nedělat nic, co vím, že stejně nespotřebujeme. Levandulový sirup mě ale pro své intenzivní aroma velmi lákal. Rozhodla jsem se, že jej ve velmi malém množství připravím. Výhodou je, že můžete sirup dělat jak z čerstvých, tak ze sušených květů a tím pádem to není jen sezónní záležitost.
Celkem jsem připravila asi půl litru šťávy s velmi intenzivním aroma. Chystám se sirup použít hlavně v různých receptech, tak mi jde o to, aby stačilo i malé množství šťávy na dodání levandulové vůně a chuti.
Potřebujete:
- hrst čerstvých květů levandule
- 2 ČL sušených květů
- 2 hrnky vody
- 1 ½ hrnku cukru
- šťáva z půlky citrónu
Svařte vodu s cukrem na sirup. Vhoďte čerstvé květy, povařte. Přidejte sušené a ještě krátce vařte. Nakonec přidejte citrónovou šťávu.
Hlavní důvod, proč jsem použila čerstvé květy, byl ten, že jsem chtěla mít v sirupu trochu té barvy. Omyl, nefunguje to, žádná barva se nekonala. Tak jsem si trošku zapodváděla a přihodila asi 5 kanadských borůvek (lesní jsem neměla) a ty jsem v hrnci se sirupem pohmoždila, aby pustily barvu. Tak jsem svůj sirup vyrobila barevný s přírodním barvivem. Jinými slovy – lila levandulové sirupy jsou obarvené. Pokud tedy není nějaká jiná naturální finta, jak tam barvu z květů dostat. Tu neznám a nechystám se moc hledat, tolik zase sirupu nebudu potřebovat a pro mé účely mi bude stačit, co mám. Jde přeci jen o barvu, aroma nám levadnule odevzdá v plném rozsahu.
Tak jak máte v hrnci sirup a květy, nechejte vše na plotně vychladnout a pak dejte přikryté do lednice a nechejte do druhého dne. Můžete obsah hrnce přelít do čisté sklenice a uskladnit prozatím tak. Je to poněkud praktičtější, zejména pokud hledáte v lednici místo, kam byste strčili právě koupené máslo :-).
Druhý den vyndejte z lednice a opět krátce povařte. Předem si připravte sklenici či láhev, do které budete sirup přelívat. Musí být řádně vymytá, lépe vyvařená. Nejlepší je ovšem, pokud máte láhev po tvrdém alkoholu, ta je připravena rovnou. Pozor ale na aroma vlastního alkoholu, aby vám šťáva pak nevoněla po ginu, například. Nejlepší je vodka nebo nějaká jemná whisky.
Převařený sirup přelijte přes velmi jemné sítko nebo plátno, láhev zazátkujte a nechejte sirup vychladnout. Uchovávejte v chladu a temnu. Já dám svůj sirup do lednice, dělala jsem jej poprvé a zkušenost jeho trvanlivostí zatím nemám.
Voní a chutná báječně. I jako prostá voda se šťávou je to lahůdka. Nebojte se jej vyzkoušet. Jeho velkou výhodou, jak jsem již psala, je, že jej můžete připravovat i ze sušených květů a tím pádem kdykoli. Takže pokud teprve zkoušíte, jako já, můžete začít právě s malým objemem a dovařit si další dávku podle úspěchu té první.