Výborné jablečné košíčky můžete připravit i jako velký koláč. Je dobré mít jablka chuťově výraznější, pikantnější. Já stále zpracovávám zbytky ze spíže, tak proto je tu další jablečný recept. Kromě jablek by se ale dalo použít v podstatě jakékoli ovoce použitelné do páje. V tomto případě není ani třeba chystat se s náplní. Jablka zkrátka jen oloupete, nakrájíte zase na kostičky a pak je smícháte s cukrem a trochou škrobu a koření. Náplň se z jablek sama vydusí během pečení.
Jemný a vláčný, nadýchaný a výborný jablečný koláč. Přitom jej připravíte snadno, nebude to ani dlouho trvat. Jablka mám ještě v komoře v garáži. Posledních pár jablek mojí zamilované odrůdy Topaz. Když se v popisech uvádí, že jsou to jablka, co nejdéle vydrží, tak je to pravda. Jsou stále vynikající, navíc jejich výborná, nakysle navinulá chuť z nich dělá jasné favority k výrobě nejrůznějších dezertů. Ještě i teď si pochutnáte i na syrových. Těsto na koláč je měkké, a lehce voní po vanilce a citrónu a báječně se s kyselými jablky doplňuje. Neváhejte a zkuste si tenhle lahodný jablečný koláč upéct, skvěle se hodí k odpolednímu čaji či kávě.
Luxusní mandlový koláč s rebarborou, na kterém si rozhodně pochutnáte, pokud máte rádi rebarboru. Když jsem byla malá, tak jsme doma mívali rebarborový koláč celkem běžně, ten klasický s drobenkou. I když je rebarbora opravdu kyselá, tak nám chutnal. Rebarboru si teď pěstuji sama a začínám sklízet. Moc se mi ale líbí ty krásně červené řapíky, které vídáme v anglických receptech. Jejich rychlená ostře červeno-růžová rebarbora je vyhlášená. Letos jsem opravdu hodně věcí nestihla, jak bych si představovala, takže přesný způsob rychlení jsem nenastudovala. Ale zkusila jsem, jakmile se mi začaly listy klubat ze země, přiklopit rebarboru kýblem. Když listy začaly kýbl zvedat, tak jsem je osvobodila a pár, myslím celkem slušně červených řapíků sklidila. Bylo toho tak akorát, abych mohla upéct tenhle bezlepkový mandlový koláč s rebarborou.
Pro mne naprostá pecka, kterou bych mohla pojídat denně. Buvolí mozzarella, to je úplně něco jiného než ta z kravského mléka, kterou si běžně kupujeme. Ta buvolí je sice dražší, tak trochu sváteční záležitost. Ale chuťově je to zkrátka jiný vesmír. Teď v zimě ovšem nejsou k mání zralá aromatická rajčata, která jdou s mozzarellou ruku v ruce. Ale v kombinaci s rukolou a olivovým olejem chutná báječně. Jemná, ale zcela specifická chuť sýru a aromatická rukola se doplňují naprosto dokonale. Tohle není vlastně žádný recept, crostini s buvolí mozzarellou a rukolou jsou jen inspirací na skvelé rychlé pohoštění .
Další z kategorie polévek, do které postavíte lžíci. Vlastně není ani vyloženě důležité, jestli bude polévka z červeného zelí nebo z toho bílého. Je to zkrátka super vydatná, přitom zeleninová polévka, plnohodnotný lehký oběd nebo večeře. Díky použitému chlebu na zahuštění už nemusíte nic přikusovat, vše máte v jednom.
Tento chleba jsem poprvé ochutnala při krátkém pobytu ve Vídni na snídani v hotelu. Nebyla tam tedy ta semínka, ale jinak byl chleba skvostný. Hned jsem se rozhodla, že zapátrám a doma jej zkusím upéct. Jde o chleba pšenično – žitný, z celozrnné mouky, ideálně bio. Našla jsem na něj několik receptů, které byly všechny v podstatě stejné, jen se lišily poměry jednotlivých typů mouky. Chleba není kváskový, je se sušeným droždím. Jistě by šel upéct i v kváskové variantě. Ale na druhou stranu jej upečete během odpoledne a téměř bez práce. To je zase jeho velká výhoda. Kváskový chleba je u mě číslo jedna, o tom není pochyb. Ale když zjistíte odpoledne, že nemáte pečivo, tak si jej neupečete, chce svůj čas. To je právě šance pro celozrnný chléb se semínky a mrkví, který je opravdu vynikající a příprava vám zabere mnohem méně času.
Neboli také ovesné sušenky na cesty. Pekla jsem je, když jsme vyráželi s manželem na krátkou dovolenou do Toskánska jako pohotovostní zdroj energie. Měli jsme před sebou spoustu kilometrů a to se nám většinou moc nechce zdržovat zastávkami na jídlo. Samozřejmě to nakonec uděláme, ale já mám ráda připravený plán B, abychom cestou náhodou nepadli hladem. Sušenky jsou opravdu výborné.
Další dýňová inspirace. Pokud už budete připravovat dýňové pyré, udělejte si jej víc a zkuste více receptů z dýně. Nebojte se zkoušet. Polévka, to je klasika, která nikdy nezklame. Ale možností je mnohem více. Tenhle dýňový chlebíček je sladký a hodí se výborně k čaji nebo kávě. Ale můžete si jej k snídani natřít máslem a medem nebo žervé. Luxusní je s kyselou marmeládou, u nás to byla tentokrát višňová a moc jsme si pochutnali.
Už jsem pekla kde co a vyzkoušela opravdu spoustu věcí. I spoustu různých sušenek. Ale ještě nikdy jsem se nepustila do těch velkých, kulatých cookies, co jsou tvrdé na povrchu a žvýkavé uvnitř. Když jsme poprvé byli ve Starbucks kavárně, tak mi tam připadalo nejlepší úplně všechno, doteď to miluju. I když už sama vím, že jinde mají i mnohem lepší kafe, tak Starbucks je zkrátka to první, kde jsme něco podobného viděli. Nejrůznější druhy kdo ví čím vším ochucených káv. Když jsme si něco koupili, tak to bylo v ceně oběda, co bychom si tenkrát tak u nás v Čechách dali. A tím pádem jsme kolem sladkých muffinů a cookies, co tam měli, jen mlsně obcházeli. Takže i cookies jsou nostalgické vzpomínky. Teď už mě od prázdnin syn přemlouvá, ať je upeču. Konečně jsem doplnila zásoby a dokoupila mléčnou čokoládu, kterou tam on požaduje, protože hořká mu nechutná. Už nebylo zbytí.